Zpovědi

Nevím pro co žít. Jak to najít?

Smysl života.

Koukám, že se tu hodně řeší práce. No, lidičkové. Já na tom nejsem o moc líp, mám těch poruch dost a s tím spojené velké kognitivní problémy, jsem v invalidním - ale je to bída, nedosahuje to ani na minimálku. Léčba, co by byla co k čemu je v nedohlednu a můj zdravotní stav se jen zhoršuje.

Jsem nezaměstnatelný kripl, s nulovými ambicemi v této společnosti. Už jsem se smířil s tím, že mě nikdo nechápe. Pokud mi místo ve společnosti nepřiřadí AI, tak už asi nikdo.

Memento mori

sere mě život, všeho je moc.

nemam co dodat :d

Vypadám teď jako živá mrtvola, fakt se rozpadám. Což mně to ani nevadí, ale lidi okolo to asi ponesou zase špatně. Já jsem rád, že vyjdu na sluníčko, ale mám teď všude vředy a strupy (asi nějaký akné z vlivu léků a jak se nípu, moc hodně). Mám všechno oblečení pořád od krve, teď jsem to všechno pral v ruce, protože pračka tu krev neodstraní, kde bylo nejhůř a hnisalo, tam jsem to zafáčoval, ale co udělám s obličejem, to nevím. Mám jít do práce a jestli se tam takhle ukážu, tak se mě budou štítit. Teď jdu ven na ulici a beru si covid masku, ale nejradši bych si zavázal obvazem celý obličej.

Zjistil jsem, že 100% na krev funguje žlučové mýdlo, doporučuju

Jsem k ničemu, našla jsem si novou práci, kde se dělá na normy. Normu se mi s vypětím všech sil podařilo splnit až po sedmi měsících. Je mi z toho blbě, ostatní jsou lepší, já se snažím a nejde mi to. Snažím se a k ničemu to nevede, v životě jsem hodně neúspěšná, nemám dobrou práci, nemám partnera, nemám děti, nemám peníze. Nic moc se mi nepovedlo, i když jsem se snažila. Jsem nemocná a nic nemám. Má cenu žít?

Jsem k ničemu, nic nemám a nic neznamenám

Nějak jsem utekl do vlastního světa a nedaří se mi dostat zpátky a řešit praktický věci. Mám spoustu úkolů a když na ně myslím, tak se mi začne chtít spát a všechno mě bolí.
Jsem sice po atace, ale už se to lepší. A neměl bych být tak moc na mobilu. Jsem ted svým vlastním nepřítelem. Proč?

V minulosti jsem Město Mrtvých několikrát pohřbil. Byla to chyba.

Vím, že se k lidem, které mám ráda chovám hrozně, jsem nepříjemná jen kvůli mým depresím a poruchám, ale připadá mi horší to, že to vím a stále to dělám.

Dá se tohle vůbec odpustit?

Kde jsou jen ti užasní mrtvý z tohoto místa?
Chybíte mi tu.....

Mrtvý?

Celej život v práci vyloženě dřu. Deset let dřiny v oboru, jsem zaplatila zkaženým zdravím a nadváhou. Poslední rok se dávám dohromady, pracuji brigádně přes firmu a užívám si to, protože do práce, jakožto brigádník, nemusím chodit striktně každý den. Člověk by řekl, že jsem vlastně dopadla skvěle, což také dopadla. Jen, mám někdy pocit, že práci nějak moc flákám. Myslím, že začínám být rozpolcená. Vím, že si zasloužím konečně pracovat jako člověk, ne jako otrok. Jak se však říká, "zvyk je železná košile." Cítím se za to trochu provinile.

Zhřešil jsem... Propadl jsem chtíči. Chtěl jsem držet celibát, ale selhal jsem. Nyní mám kvůli tomu velký problém... To dítě... Není to dítě! Je to antikrist. Co mám teď dělat? Bůh mi pomáhej, ačkoliv si to nezasloužím...

Pomoc

Nechcel som mat deti, lebo som sa obaval, ze by zdedili moju temnotu a vady, ktore v sebe mam. Roky plynuli a tato obava slabla a slabla, az sa skoro uplne stratila. Nasiel som si zenu a zalozil rodinu, aj ked s obavou o to, aby nase deti nezdedili to temno po mne. Obaval som sa mat syna... Postupne sa nam narodili traja synovia. Postupne ako rastu vidim v nich moje vady, vidim v nich rast aj to temno, ktore ich bude o par rokov zozierat zaziva, tak ako zozieralo mna.
Milujem Vas. Prosim odpustite mi... Odpustite mi tu bolest, to utrpenie, ktore budete zazivat... Prosim odpustite mi, ze ste to zdedili po mne.

Blíži sa deň mojich narodenín... Sľúbila som si, že ak sa nič nenapraví, skončím to trápenie sama.. Už len pár dní, ale nič sa nezmenilo a zrejme ani nezmení, zázraky sa nedejú..a to som v nich ešte posledný polrok verila. Teším sa, že bude koniec tohto zúfalstva, tešim sa, čo bude potom. Snáď to vyjde...

Nemuselo to tak byť...

Psycho stav, práznoty .Cítím se tak hrozně sama, není nikdo kdo by mě obejmul, pochopil a zaplnil tu nicotu ve mě... den za dnem umírám uvnitř sama sebe

A4SR

Fakt už mě to tady nebaví. Můj život se ted točí jen kolem alkoholu a práce. Chci umřít,vždycky jsem o tom přemýšlela,ale myslím,že po těch letech mám konečně odhodlání opravdu uskutečnit tuhle mojí prosbu.

HELP ME

Bože, ak si...dovoľ mi s ním byť ešte chvíľku...

Keď si človek myslí, že všetko najhoršie prekonal a nič ho nepoloží... Sakra... pomaly sa trápiť, alebo tomu dať rýchlu stopku a zbaviť sa bolesti... Keby som nebola taká sračka, ale ďalších 8 tohto svinstva, na to už nemám.
Nemá mi kto pomôcť a ja si sama nepomôžem...

Prosím.. ľudia..

nemůžu se přestat řezat

Říkala jsem, ze nikomu nic zlého nepreju. Ale s tebou se změnilo hodně věci. Hodně věci se zkazilo a ztratilo. Jako moje vůle se usmat. Nepreju ti to. Porad ti nepreju nic zlého, možná proto, ze to nejhorší už te potkalo. Ale nepreju ti nic dobrého, co teď nově mas. Nezasloužís si už ode mne soucit ani odpuštění. Nezaslouzis si totiž nic dobrého. Možná, se to vsechno zlo, cos vypustila do světa zhmotni, a pohltí te. Už bych te nesla zachránit.

I když jsi můj nejslabší článek

Těším se na Vánoce
Toto je suprovej adventní kalendář...
https://play.google.com/store/apps/details?id=org.example.samuel.Advent_Calendar_free