Přidat zpověd Úvod zpovědnice

Zpovědi

Tato Zpovědnice zde slouží všem bez rozdílu.
Vypište se ze svého problému a dostaňte rozhřešení.
Zároveň rozhřešení můžete dávat ostatním.

alt
Desire • Farmářka 16.2.2012 20:15

Nedokazu se ani predstavit, tak co me to napadlo zde psat? Nesnasim zlodeje dusevni energie a presto jak se na sebe kouknu do zrcadla, jsem to i ja.. Oci nikdy nelzou, a ten vycitavy pohled sveho svedomi v nich vidim..Kde se stala chyba, ze se neumim poradne nadechnout jiz par let? Neda se nic delat, musim jit do sebe..Prozkoumat sve ciny. A nebo? Vse hodit za sebe a jit proste dal, neotacet se.. Co nelze zmenit, nekrisit.. A presto stale uvazuji, kdy se ze mne stal tak odporny egoista? Otazky na ktere bych si mela odpovedet, ale bojim se patrat.. Proto jako srab vse hazu za sebe a jdu zacit tam, kde jsem prestala, nez se ze mne stala lidska zruda...

..jaka je hranice delani chyb s hranici totalni hlouposti?

alt
Schizofrenia • Zlodějka 6.2.2012 22:00

Ja viem,že tu píšem každý druhý deň..ale nemám sa komu vykecať....Opäť mám brutálne záchvaty agresivity ako pred 5 mesiacmi keď náhodná okoloidúca v škole preltela v atelieri cez stôl a asi 3 počitače...len kvôli tomu že sa mi nepačilo ako na mňa pozrela...Trz sa ledva držim aby som nikoho nezmlátila alebo podobne...chodim na MMA trochu si vybiijať moju nenavisť ale nestači to...Väčšinou takto mlatim baby ktoré sa vyspia s každým...bude to asi tým že ma môj milý podvádza (nieje to iste len si to myslim a mám nato veľa dôvodov) ...aj keď by si to zaslužil on jeho nedokažem udrieť keď na ma pozera aj keď uprimne najradšej by som ho zabila...Ale nedokaže mu povedať že asi tušim že ma podvadza..a preto si vybijam moje nervy na druhých..Robila som to aj v minulosti..ale to len ak mal niekto nejaký problem ale teraz to robim v podstate bez prípičiny...Lebo cítim bolesť a nenávisť ..je to fakt silne...a noci su zasa o tom istom nespim a len počuvam tie hlasy...

Mám obavy že sa zo mňa stava uplný psychopat...

alt
Wendy.ruza • Tulačka 5.2.2012 21:28

Zmítám se v divných pocitech a nevím co s tím.... už tak od začátku září je to se mnou horší a horší, valí se na mě tolik práce a starostí a já.... jsem jak zablokovaná - jako by můj mozek někdo vzal pořádně podusil a zase mi ho vrátil.... nemůžu se učit, prostě když něco MUSÍM udělat vždycky se najde cokoliv, co udělat "spíš" (jíst, pít, podívat se na comp, přečíst knihu), kolikrát končim u toho že se zaseknu u televize, vlastně ani nevím, co v ní dávají, jen koukám a přemýšlím, ale za chvíli ani nevím nad čím, nemůžu už ani pořádně spát - pořád se mi něco divného zdá, a když už je mi za spánku příjemně, ve chvíli kdy se vzbudím je mi zle... Chtěla bych toho tolik naplánovat, někam si vyrazit, ale ve chvíli, kdy to plánuju si vzpomenu že mám práci, a najdenou mám strách někam jet (i když vím, že nic i tak neudělám).... Jediný na co se během týdne tak nějak těšim je víkend, který beztak celý prosedím v duševním tichu a večer jdu alespoň na chvíli do hospody... Jenže už ani kamárádů momentálně moc nemám, jen ty se kterýma se potkám v hospodě, zbytek je buď z daleka, nebo nemají čas, a nebo se prostě nebaví..... logicky, poslední dobou si lidi spíš znepřáteluju - jsem taková mimo(?)..... ani se v hádkách už nebráním, prostě nemám sílu, jako bych měla strach co říkat, jako bych nekázala stát za svým... říkala jsem si, že se na všechny hádky a špatný věci, který jsem za poslední dobu provedla vykašlu - mám přeci "jiný starosti".... jenže to jsem ani nemusela, mozek jako když na takovýhle věci vůbec nereaguje - vim, že jsem udělala věci, za které by se Wendy před 2lety styděla a necítila by se vůbec dobře, ale najednou jakoby nic - jakoby to bylo někde úplně vzadu, někde zavřený.... jediný co mě užírá jsou hádky, když o mě někdo něco řekne.... uvědomit si, že jsem vlastně pro hromadu lidí hloupá, blbá, atd., přemýšlím, jestli doopravdy jsem - protože proč by to jinak říkali že?!
Taky jsem sama, ani nevíte, jak mi chybí to něco - objetí, láska(?), když jsem měla přítele, jako by šlo všechno samo - ano hádali jsme se a nebyl to nejideálnější vztah, ale... Nejsem si jistá, ale myslím, že tohle vše začalo právě tím rozchodem - zůstala jsem sama a rok jsem v podstatě propila, abych se z toho dostala (teď se pití vyhýbám), ale pořád mi něco chybí....

Nevím, zmítám se v čemsi, asi v depresi? Nevim co s tim dělat, pořád se nejsem schopna dokopat s tim někam zajít... Pořád se to snažim rozchodit, ale přitom mi moc času nezbývá - čeká mě maturita a přitom takhle sotva funguju.... A co pak na VŠ?

Asi jsem tu zpověď potřebovala.... Nevím, jestli jsem to napsala tak jak jsem "potřebovala" (nebo chtěla?) a jestli mi vůbec porozumíte.... mám pocit, že už se i sotva vyjadřuju.... Ach bože - kde se tyhle pocity berou a jak se jich jen zba

alt
Rhianon • Upírka 5.2.2012 16:40

Čas od času je všechno na pr*. Všechno jakoby se hroutilo a vy nemůžete z toho ven, je to k zešílení. Zase jednou cítím, jak nemá smysl cokoli udělám. Je to, jakoby všechnu mou aktivitu tento svět prostě sežral za živa a v mých uších ještě doznívá praskání kostí. Připadá mi, že cokoli dělám je bez účinku a každý je na mě akorát tak nasranej. Takže jsem se rozhodla, ať jsou třeba nasraní ještě víc, já se chci dostat dál, než jsem nyní! Ač to znamená obětování čtyř tisíc z výplaty, já věřím, že tohle bude to ONO na co čekám, o čem sním a co potřebuji. Jednou už musím pořádně začít, aby to stále nevycházelo na prázdno jako doposud. Swallow of Sorrow, třeba mě pak linčuj, ale věř mi, že to bude stát za to. Přeci jen, chci si MoR a Brutaly užít a ne je přežít. Hold bez peněz to nejde a pokud to znamená něco tím obětovat, pak to obětuji v dobré víře, že později to přinese sladké ovoce a já vím, že to bude sakra sladké ovoce.

Ach, mnohdy si říkám proč je všechno tak těžké a naho**o. Proč to nejde jednodušeji? Pravdou však je, že pokud by vše bylo jednoduché nikdo by si nevážil místa, na které se dostal. Jo, můžeme si stěžovat a naříkat, ale vždy jsme to mi kdo je zodpovědný za to, co se stalo, co se stane a co je. Každý svého štěstí strůjcem a proto dělám co musím, abych pak měla co chci a hlavně co potřebuji. Oběť je vždy součást takové cesty, to je fakt, se kterým je důležité se srovnat jinak vás tíha oběti srazí na kolena před cílem. To nedopustím! Nepadnu, protože mám mnoho vznešených cílů, jež nepomohou jen mě, ale pomohou především mým milovaným. Nepadnu, kvůli nim! Pokud to jsou zrovna oni, které mám obětovat, abych jim pak mohla pomoci, pak přijímám, neb jednou to pochopí i oni sami. Jsem již tak blízko cíli, tak blízko... .
Nejsem dokonalá a dělám haldy chyb, ale vždy to má smysl, ikdyž ten smysl uniká.

Děkuji *pokloní se a odejde neznámo kam*

alt
diteZZZkondomu • Upírka 4.2.2012 23:03

Mno. Můj milý a jeho bývalá. Docela dlouho se nevídali, což mi upřímně jenom vyhovovalo, dost na ni žárlím. Nedávno jsem zjistila, že se zase začali vídat, ne nijak často, podle všeho spolu tak jednou do měsíce zajdou na pivo, povětšinou ještě s dalšími někdejšími společnými přáteli, nicméně... neřekl mi to. Asi protože bych nebyla nadšená a byla bych (asi i zbytečně) nervózní atd. Já na to ale přišla (drbny jsou hold drbny) a řekl jsem mu, že to vím. On neřekl nic, akorát mu začala klepat noha a když viděl, že jsem docela v klidu, tak zase přestala. No dobře. Od té doby jsme o ní nepromluvili ani slovo, nicméně já vím, že příští neděli zase mají jít někam i s dalšími kámošem (který je zas pro změnu můj bývalý). Docela ráda bych ho viděla. Ale mě se zkrátka nikdo nezeptal, jestli bych třeba šla taky. Mně totiž můj milý opět neřekl ani slovo. Ptala jsem se: "Tajíš mi něco?" Prý ne. Hm. V tom případě proč se o ní není schopný normálně zmínit/bavit? Teď abych pokaždé, když jde ven, trnula, s kým vlastně jde a jestli lže. Tak teď dumám, jestli se o tom mám s ním pokoušet bavit, až přijde domů, anebo bych akorát zbytečně čeřila vodu a tvořila zase další dojem přecitlivělé holky, co mu vůbec nevěří a které radši nebude říkat nic, aby zbytečně nevyšilovala...

Ach jo, kdyby ta holka aspoň nebyla taková mrcha, které nic není svaté...

alt
Schizofrenia • Zlodějka 4.2.2012 22:47

Ja neviem čo mám robiť...už druhu noc som sama...Znašam to ešte horšie ako obvykle počujem hlasy..kroky...ale silnejšie ako zvyčajne..ja sa zblaznim...chce sa mi plakať ja už to nemožem znašať.Mám pociť že mi zachviľu skolabuje srddce.Bojim sa a neviem čoho.Je to tak síce každy deň ale dnes je to neznesiteľne...nedožijem sa rána...Tabletky nezaberajú..čo mám robiť?Neznesiteľné...hrozné hlasy..každu chviľu mám pocit že sa niečo stane...Neprajem to nikomu...Stále sa mi vracia čo sa kedysi stalo...stale mám strach...ja už necchem,nemožem.Nejde to znašať...preboha pomôžte mi

.....prosim

alt
Bludicka • Turista 31.1.2012 22:11

Zdravím lidi,
potřebovala bych menší radu. Mám problémy učinit jakkékoliv rozhodnutí. To by nebylo nejhorší. Můj problém je jiný - sebepoškozování :( Trvá to už asi šest let, navykla sem si a teď se toho nemůžu zbavit. Nakonec mě kamarádka přesvědčila, abych s tím něco dělala. Došla jsem tedy k obvoďákovi a ten mi napsal zprávu. Jenže mi už neporadil, zda jít za psychologem nebo psychiatrem. Nemá s tím někdo zkušenosti? Já bych si o tom s někým chtěla promluvit, někdo aby mi řekl jak to zvládat. Nechci se cpát jen lékama, ale nedokážu říct jak moc je to vážné a za kým jít. Chvilkama mám pocit, že se na to chci vybodnout..Jestli bych si třeba nedokázala pomoct sama, ale to už několikrát nevyšlo. No jestli máte názor, tak ho prosím napište....

Blazinec nebo blazinec?

alt
Schizofrenia • Zlodějka 30.1.2012 21:03

Čo mám robiť keď jeho nenavidim...a bez neho by som umrela....? Keď som snim trpim...a bez neho ešte viac...ja neviem čo mám robiť...ani psychiater nepomaha..ani rivotril...nič

...nedá sa to vydržať

alt
urbaja • Zloděj 29.1.2012 18:53

máte pravdu

už dlouho

alt
Reginald • Farář 26.1.2012 01:25

Nevím co dělat. Všechny vztahy kolem mne se hroutí a já ikdyž bych si přál pomoci nevím jak. Připadám si jak když se nehodím do tohohle světa. Vychovanej k úctě slov jako LÁSKA, PŘÁTELSTVÍ, ŽENA najednou poznávám, že dnešní svět je nakloněnej jinejm hodnotám. Co dělat... Byl jsem u psychiatra, ale léky co mi dal nezabírají a vlastně jediné co mám je deprese ze světa kde žiju.

alt
Schizofrenia • Zlodějka 22.1.2012 18:26

Do****** som skušky...dali mi opravny termin ... zajtra mám mať 8 prác za celý vikend som neurobila nič absolutne nič....nechce sa mi a v podstate to ani nedokažem,pretože si nedokažem dať dokopy ani svoj život , ktorý som si sama do****** a nedokažem nič ine len sa ľutovať a to iste čakam aj od ostatných..Nikdy som neurobila nič preto aby som niečo dokoazala,aby som sa mala lepšie a aby ma druhý uznávali..čakam že ma budú uznavať len tak pre nič...som naničhodné nekulturné nekomunikativne hovado,ktorého jedina "prednosť" je arogancia.Začala som znova fetovať ale keďže na to nemám prachy tak len kadejaký sajrajt napriek tomu že som sľubila , že s tým skoncujem...Bohužial je to jedina vec , ktorou dokažem "riešiť" problemy,ktore si zbytočne vyrábam.Aj tých posledných ľudi , ktorí vo mňa verili a chceli mi pomôcť som od seba odohnala a moja tvrdohlavosť mi nedovoli sa im znova ozvať.Noci sú ťažké dni ešte viac...ach bože daj mi rozum ...

Nezaslužim si ani umrieť....

alt
FireFly • Lady 21.1.2012 13:15

Tak mi to moc dlouho nevydrželo.Půl roku.Taková šance jak se s tím vypořádat, dar od samotného boha.Všechny moje kontakty mi posbírali fizlaci a strčili mi je do basy, teď je mnohem těší se k něčemu dostat ( ne li nemožné ).Jak je rok dlouhý, tak po mě nevzdechne ani pes a najednou samé telefony. Jak dlouho jsem vydržela říkat ne ? asi 2 minuty.A hloupá Firefly hnedka běží ať je den nebo noc. Neviditelná guma mi vymazala všechno špatné, co jsem si o piku toho půl roku nakecávala. Zbyly mi tam jen slova jako rauš,zábava,energie,štěstí a skvělá nálada a nic víc., jenom jediný křiklavý hlas : Dej si nějak to dopadne. Po tak dlouhé pauze je jasné, že to bude jenom dobré a dojezdy žádné. Nejhorší na tom je, že dokud je to v pohodě, tak jsem jak utržená ze řetězu. Následky mě nezajímají žijeme přítomností, život je sladký. A už si nějak nemužu vzpomenout proč vlastně zase přestat. Láska se hůř opouští než nenávist. Piko je obojí.

alt
DoctoreX • Farář • Správce18.1.2012 22:34

Když jsem se dal dohromady se svou současnou přítelkyní, slíbil sem jí, že jí budu věřit. Jsem podezíravý - až by se dalo říct paranoidní - tim člověka. Ale slíbil jsem to a chovám se podle toho.
V poslední době mám spoustu náznaků toho, že ke mně není úplně upřímná, toho, že má zase něco se svým bývalým. Chová se divně, i ostatní lidé si něčeho všimli, nejsou to jen věci, které bych si vymyslel.
Ale já jí slíbil, že jí budu věřit.
Proto jsem se nevztekal, nehádal. Vše jsem s ní v klidu probral. Jako dospělý člověk, chtělo by se mi říct. Ale to co mi řekla bylo dost neuspojivé, má to mezery, moc náhod.
Ale já slíbil, že jí budu věřit.
Přijal jsem to vysvětlení, nebudu do toho dál šťourat. přijal jsem ho jen proto, že je od ní. Od nikoho jiného by mi netsačilo. A ona by mi nikdy nelhala...slíbila to.
Takže se ptám, kde je ta hranice mezi mým slibem a děláním ze sebe naprostého kreténa? Jak daleko mám zajít, kolik toho mám vydržet? Bojím se, že nakonec to celé skončí tím, že se ze mně stane nedůtklivý nesnesitelný id**t, protože at se snažím sebevíc, v hlavě mi to šrotuje.

Asi ji miluju

alt
Lakosta • Potulnice 7.1.2012 23:30

Opět mě kluk vyměnil za drogy. Marihuana mi nikdy nevadila .... ale teď? . Když sem ho prosila nech ješte chvíli ostane se mnou .. řekl že on chce jít za kamarádma (kdyby nevěděl že jeho kamarad si šel akurat vybavit nehrnul by se až tak moc tam) Řekl mi " řeknu to co muj kamarad své přítelkyni : hulit budu, hulit nepřestanu, omezim to" --- omezím to .... tuhle vetu sem pocula už mnoho krát , dokonce raz mne chtěl presvedcit ze uz nehuli a rikal mi to asi dva mnesice v kuse i když cez ne chodil za mnu nahulenej ( " ale on nebyl samozřejmě " ) Neskurej vten den když už byl ve stavu euforii mi napsal sms "myslel jsem že mě podržíš , podpoříš, v tom že to zvládnu i bez toho .... že si se mnou projdeš i špatným, milovat znamená pomoct i podržet, chtěl i chci od tebe podporu že se vyléčím .... konecne kvůli někomu se snažím!" ......... možno že se snaží ale i tak da temu prednost .... hlavne "Mary jane " a potom tímto fetakum v našem sk ***** ým městě, je strasne ovplivnitelny to je asi nejvečí problem. Podporu sem mu dávala, snažila sem se mu pomoct rozmluvit mu to, ale on si to vždycky vyložil tak že mu chci špatně, zakazovat, vyčíst ..... Paní M mi uz vadi a nechci byt navždy v jejím stínu .................

*omlouvám se za chyby v textu

alt
blackangel • Turista 6.1.2012 23:59

Dlouho jsem tu nebyla a tak jak jsem si pročítala všechny ty nové zpovědi tak jsem si řekla, že napíši sem nejakých pár řádků. Od posledně co jsem se loučila, no škoda že já to přežila. Tak opět jsem se sem připojila a četla zpovědi všech lidí, tak se tak koukám, co se tu řeší, škola, rodina, a klasika.... Nikdo to nemá lehké a tak jsem si vzpomela na ty lidi co odsuzují emaře a tady městomrtvých a spousty takových podobnných. Nemá cenu s nimi neco řešit, protože oni nechápou proč to všechno vlastne ten človek delá a to myslím všechny lidi, každý má svuj duvod. Odsuzují je a přitom nevedí ani slovo o jejich živote a nebo co si prožili....Samožřejme že se je to u každého člověka jiné....A tak to jenom trocha zamyšlení. ..Spíše přemýšlím, co vlastne človek mám na svete za učel a co delat má.

alt
Storm • Tulák 2.1.2012 22:31

Všetci snáď chápu, silvester prišiel, skvelá rozbíjačka pre všetkých čo to tak berú..haha samozrejme...zavolal som si holku k sebe, prišli aj kamaráti neskorej aby sme sa mohli aj sebe venovať...chápete :) začali sme piť, všetko šlo super, polnoc odbila, prišiel ďaľší deň a s ním aj nový rok, samozrejme: Šťastný Nový rok všetkým prajem :) ale späť k mojim -výčitkám- prečo ich mám...okolo pol druhej ma zavolal kamarát, že poď popiť, frajerke som povedal chvíľku počkaj hneď som späť, ako sme odišli prišli sme ku mne, popily sme pofajčily si gandžu a potom vytiahol: najprv som si myslel, že pervitín...povedal, že je to niečo na stav skvelej eufórie, žiadne péčko éčko ani iné sračky...nevedel som sa rozhodnúť ale v stave opilosti som strašne...no ovplyvniteľný...tak že daj mi do piva troška..prišiel som za dievčatom po pol hodine, celá naštvaná, že kde som bol a že čo mám s očami..povedal som jej všetko, nasraná je ako rozprávame sa spolu tak isto ako pred tým ale viem, že jej to bolo ľúto a že som si už dávno povedal že drogy NIE! štve ma to ako sviňa, výčitky mám dosť hrozné lebo takto som sa k nej zachoval a taký hajzel ja niesom vôbec....Preto sa snažím jej to naozaj, že nahradiť...napísal som jej báseň ktorou jej chcem naozaj povedať všetko čo k nej cítim a prečo som sa tak zachoval a všetko toto...dúfam, že mi odpustí a proste...potreboval som sa tu vykecať...Ďakujem tým, čo vydržia so mnou a prečítajú si to až do konca...Som z toho vážne s prepáčením v piči...ale potrebujem dáke rady nie iba od rodiny ktorej som to ani nepovedal ani nepoviem ale aj tak popredu viem ako by to dopadlo, a nemám kamarátov ktorý by mi dokázali v tomto ROZUMNE poradiť, lebo v tomto malom mestečku kde bývam, tu sa hemží Marihuana a už aj Pervitín a už 12 ročné a viac to berú..ja sa tomu vyhýbam no len vtedy hmmm...to nejak prišlo...a už som si prešiel tým vekom že aa niečo nové super budem si natom fičať...nie...dávam prednosť láske a pocitom ktoré nebudem mať iba pár hodín....dávam prednosť nej !. That is Ende...

Bol som kokotom ale Zmenil som sa!

alt
Postava z hloupýho filmuu • Turista 24.12.2011 13:23

Právě jsem zažila něco, co bych snad ani nevěřila, že je mimo stupidní hollywoodský cajďáky vůbec možný...Mám bisexuálního přítele a bisexuálního kamaráda. Už jen to, že tu schválně zmiňuju jejich orientaci, asi napovídá co přijde. Ano, nějak se do sebe zbláznili. Ještě podotýkám že i ten kamarád má přítelkyni. Každopádně oni dva to spolu nějak...prodiskutovali...a jaksi se usnesli že je to jen chvilkové pobláznění, že jsou šťastní se svými partnerkami a nechtějí to měnit, takže z toho nebudou dělat vědu, nechají to vyčpět a zůstanou s náma holkama. Můj přítel mi to podal tak, že tím je to jako vyřešený, uzavřený, všechno je to vlastně v pořádku a nemám se tím zabývat, jako by se nic nestalo. Jenže ono se přece stalo! Asi jsem naivní idealistka ale věřím že pokud někoho opravdu miluju tak miluju jeho a ne že se mi po pár měsících vloudí do srdce někdo další. Zkrátka věřím že opravdovou láskou miluju v jednu chvíli jen jednoho člověka. A věřila sem že on to tak má taky, že se nemusím něčeho takovýho nikdy bát, že moje místo v jeho srdci je naprosto výsadní. Ale zjevně není. A on se tváří jako by to tak bylo naprosto v pořádku a normální. Žádné výčitky svědomí, ba ani uznání že se stalo něco špatnýho. Moje srdce od něj právě dostalo slušnej pravej hák a on se tváří jako by jen připálil řízek k obědu, nic horšího. Když je to tak v pořádku a normální, tak to můžu čekat že se to za pár měsíců bude třeba opakovat? No přece proč ne, když to není nic špatnýho, ne?! Když si to ani nevyčítá, můžu mu snad ještě důvěřovat? Mít v něm nějakou jistotu? ...tyhle otázky si teď kladu v jednom kuse. Zatímco on to má evidentně všechno na háku, jednoduše počítá s tím že dál budem spolu a na tohle prostě zapomeneme. Ale copak to jde?!

Stalo se vám někdy něco podobnýho? Jak byste to řešili? Zatnuli byste zuby a překousli to? Nebo odešli láska neláska?

alt
Midnight • Lord 23.12.2011 04:13

Přečetl jsem si co napsal DoctoreX na nástěnce o provozu na MM kdysi a teď, a napadlo mě podívat se na statistiky pod menu, a... udělaly mi hrozně škodolibou radost O

...a to i přesto že to tady mám rád, prostě tak nějak z principu

alt
Tuttook • Farář 20.12.2011 20:48

Před měsícem mě opustila přítelkyně a nemůžu se s tím pořád srovnat. Víte, pochopil bych kdyby náš vztah šel nějak dlouhodobě do hajzlu, tak by to člověk třeba i čekal....ale během víkendu jen samý "miláčku, lásko..."...a ve středu rozchod???

alt
Anne.K • Upírka 7.12.2011 12:33

Nepochopím dnešní svět. Opravdu ho nechápu. Hlavně moje spolužáky. Oni si vůbec neváží lidí. Člověk pro ně něco udělá a jediný vděk je výsměch a nechání ve štychu. Nedej bože když na něco zapomeneš, to je hned oheň na střeše a už s tebou nemluví nikdo. Připadám si jako kus hadru, se kterým leští podlahu. Řekněte mi, co mám dělat? Díky nim mám celkem dost znechucenou školu a tak nějak potom i celé dny.
Do toho ještě jsem docela vážně nemocná se žaludkem a často nejsem ve škole. Oni mi to snad závidí, že mi to prochází....
Opravdu už nevím co mám dělat. Změnit školu je už asi zbytečný, když příští rok maturuju. A povedlo se mi po X letech ovládat svůj hněv a znovu ho budit nechci. Nechci už nikomu ublížit svým hněvem...

Je to dost na nic... :(