alt
Wendy.ruza • Tulačka 1.4.2012 00:50

Poslední dobou mě toho tolik rve na kusy (stres, matura, rodiče, deprese, přátelé/nepřátelé, zdraví), ale s tim všim se dá nějak bojovat - prostě si to nějak v hlavě ukamnuju, ale dusí mě ještě něco, co mi sakra neskutečně chybí.... vztah.
Respektive před cca rokem jsem se stala milenkou(?)... Když jsme se seznámili přeskočila jiskra, ale měl přítelkyni a moje zásady mi to v té době prostě ještě nedovolili, ale když to mezi nimi přestávalo fungovat a mě se můj vztah zhroutil úplně, neubránila jsem se - v tý době mi to hrozně pomohlo a on s ní vlastně už téměř nechodil (spíš chtěl). Trvalo to asi týden a pak přišel s tím, že si našel jinou - mlčky jsem si šla svou cestou a přála mu nový vztah...
V srpnu (asi po půl roce) jsme spolu byli týden na jedné akci, spali jsme společně, a tak nějak k tomu logicky došlo a trvalo to opět týden... lidé okolo nás brali (a vlastně ještě berou) jako jakýsi utajovaný pár, i když se jim to snažím vyvrátit....
Bylo to krásné, ale přesto jsem se snažila zachovat roli kamarádky, povídala jsem si s nim o něm, jeho láskách, jeho přítelkyni, a přesto mi najednou bylo zase jednou jako bych vedle sebe měla toho NĚKOHO....
Týden skončil a zase jsme si šel každý po svém.... sem tam jsme si psali na skypu a příjemně jsme se pobavili, v lednu mi přišel s přítelkyní na maturák - bylo to zvláštní, ale byla jsem za to moc ráda... a pak za mnou jeden den přijel, zase chvíle kdy jsem se necítila jen jako kamarádka...
Nedávno chtěl přijet znovu, nakonec to nevyšlo, ale o to ani tak nejde... dva dny na to jsem se měla setkat kvůli jedné věci s jeho partou se kterou se scházíme, nejdřív jsem na ně čekala půl hodiny, pak jsem mu volala a zjistila, že jsem ve špatné hospodě a že stejně chodit nemusim, že tam nikdo není, no nakonec z něj vypadlo, že tam jsou téměř všichni, přišla jsem tam, vyřešila co jsem potřebovala a jela dom... ale bylo mi zle, tak hnusně zle, najednou jako bych nebyla ani kamarádka, prostě jen milenka.....

A teď ke mě - ano, uvědomuji si, že se cpu do cizího vztahu, že dělám něco, co bych neměla, vím, že ta jeho slečna je supr, bože, já si vážím její práce (je to úžasná fotografka - mají spolu ateliér), ale nemůžu se tomu ubránit, já tomu sama ani nerozumím.... Rozděluji to - jsem prostě kamarádka a to že se sem tam sejdeme je jen projev nějakého kamarádství, víc nic! ...a přesto to ve mě zanechává pocity - pocity kterým téměř nerozumím - já do něj nechci být zamilovaná, ale chybí mi, vzpomínám jak mi s nim bylo dobře, nejraděj bych naplánovala nějaké hezké odpoledne (třeba výlet).... Bože jak z toho ven!
Jsem na něj naštvaná a dala jsem mu to najevo pitomou arogantní sms - neřekla jsem mu, že se mi nelíbí, jak se zachoval a že nechci být jen jeho děvkou, že bych byla ráda aby se ke mě choval jako ke kamarádce, když mi pořád připomíná, že mě má rád..... Bojim se dát najevo, že to možná necítím jen jako kamarádka...

K němu - s přítelkyní tráví většinu času, mají spolu ateliér a věnují se uměleckému focení. Ale když si se mnou píše, je to takové blízké, připomíná mi, že mě má rád, když něco potřebuji většinou pomůže, poradí...

Nikdy jsme o tom našem vztahu (jestli se tomu vlastně dá říkat vztah) vlastně ani nemluvili, o pocitech....

Bože! Já vlastně ani nevím, co od téhle zpovědi očekávám - snad úlevu svědomí, snad rozhřešení, snad odpovědi...?

Chápu, že mě většina odsoudí, ale těžko se to vysvětluje někomu, kdo do toho nevidí.... Taky bych se před rokem a půl odsoudila a vůbec bych to nechápala, říkala jsem si tehdy, že já tohle NIKDY neudělám.... ale...

Zase sem píšu a připadám si tak uboze...

Diskuse ke zpovědi

Protispamová ochrana
alt
Wendy.ruza • Tulačka 9.4.2012 11:06

Máš recht, jen nevím, jestli zrovna tohohle budu tak úplně schopná... Děkuji!

alt
Man in white • Vampír • Správce8.4.2012 15:25

Když mám v sobě stopku, nejvíc mi pomáhá přestat se soustředit na podstatu toho, co dělám. Neskáču z pětimetrovýho můstku, jenom povoluju svaly na nohách a potom je zase zprudka napnu. Nereklamuju boty, jenom vydávám souzvuk hlásek podle standardního scénáře. Jen je potřeba svému rozhodnutí dát takovou váhu, abych ho v danou chvíli bral za definitivní a jediné co mě zajímalo, je skoro až strojová realizace. Zkrátka v jednu chvíli vypnout všechny senzory a rozvahu a děj se vůle Boží

alt
Wendy.ruza • Tulačka 8.4.2012 01:37

Moc děkuji!

...zjistila jsem, že jak je člověk schopen se o tom s někým poradit, zanalizovat a posléze vyvodit východisko, tak najednou je to nějakym způsobem těžký provést.... najednou má člověk v sobě jakousi stopku - mozek versus cosi (asi city?) ...včera jsem se v sobě trochu zklamala :((
Ale musim, musim to vyřešit a taky to vyřeším! Děkuji všem za podporu!

alt
Pigggsty • Osvícená žena 7.4.2012 16:44

Chápu Tě...

A stalo se mi něco podobného... A zjistila jsem, že ten člověk za to nestojí... Pokud není d**il, tak musí vědět, co k němu cítíš, a kdyby Tě měl skutečně rád, a vážil si Tě, tak se k Tobě nechová takhle...

To je ale jen můj názor, a já jsem na takové věci příliš hrdá, takže já si řekla - hele, fešák za to nestojí, a aby mě měl jen na "lítačku" :D

Ale stejně se rozhodneš sama, a ať se rozhodneš jakkoli, přeji hodně sil a štěstí :)

alt
Wendy.ruza • Tulačka 1.4.2012 21:55

Man in white: Děkuji! Poradils, potěšils, pobavils!

Black-rainbow: Ba naopak, vlastně mi pomůže jakýkoliv názor!

Děkuji!

alt
Man in white • Vampír • Správce1.4.2012 20:11

Úlevu svědomí? Rozhřešení? Ale jo - však jsme přece lidi, toužební, snící, cítící. A je bezvadný, že jsi toho člověka v sobě zase o něco víc poznala a oddělila ho od kupky naučených mravních dogmat. Takže rozhodně z toho nemusíš být špatná.
Ale celá věc se tváří tak, že přišla doba na nějaký ráznější krok. Ať už to bude absolutní odstřižení, nebo "jenom" vyříkání si celé situace a nastavení nějakých pravidel, nebo pokus o vyplnění té vztahové mezery nějakým jiným, či cokoliv jiného.
Osobně bych rozbalil bonboniéru, dal si ji ke dvojitýmu kafi a jako ten správný člověk, tedy i tvor schopný logických úvah, si to celé trošku zanalyzoval s cílem ten další vhodný postup vymyslet. Dobrou chuť!

alt
Black_rainbow • Farářka 1.4.2012 12:04

Je mi jasný, že to nechceš za žádnou cenu slyšel, ale v tomhle případě bude nejlepší se od něj odstřihnout, úplně a navždy. Je jasný, že on tě nemiluje a jako holku na vztah nechce a ty tím alespoň uvolníš v svém životě místo někomu, kdo si to zaslouží a kdo tě bude mít doopravdy rád a nebude ti takto ubližovat.

alt
DoctoreX • Farář • Správce1.4.2012 10:25

Myslím si, že na co by ses měla ptát je, jak to vidí on. Právěže největší problém přátelství s výhodami je, když si to každý z těch dvou představuje jinak (osobní zkušenost).
Z toho jak to popisuješ se trochu bojím, že váš vztah moc nemá budoucnost. Pokud s ní chceš být kamarádka a občas si užít za zády jeho přítelkyně potom dobré. Pokud bys chtěla něco víc, myslím si, že asi hledáš na špatné adrese.
Ale je to samozřejmě jen můj názor, nic víc.