Uz me to nebavi. At udelam, co udelam, je to podle me matky spatne. Nebydlim s ni v byte, ale na kolejich a jsem zavisla na jejich financich, brigada by me nezajistila. Prijela jsem na vanoce domu a hned me zaukolovala uklidem atd. Vecer jsem sla do cajovny s prateli a chtela jsem prespat u jednoho, protoze domu uz nic nejelo. Samozrejme to byl celosvetovy problem, protoze jsem podle ni mela uklizet asi cely den i vecer. Ale i tak bych nekdy sla spat a je snad jedno, kde spim ne? A udelala mi zase scenu, jak jsem ji zklamala atd... Pritom je to jenom jedno blbe prespani. Dalsi den pratele odjizdi na chatu a uvidim je az po novem roce, coz ona vi, tak snad neni nic spatneho, kdyz je chci po dvou mesicich videt.
Uz me to nebavi, porad neco, porad mi ukazuje, ze se ji mam bat.
Premyslela jsem kvuli jeji hysterii, ze spacham sebevrazdu, protoze to tady bude porad, nikdy to neskonci. Uz me to vazne nebavi. Mam ji chapat, ale ona se to nikdy nesnazi pochopit z moji strany. Proste me nema rada. Ani se to nijak nesnazi skryvat.
Achjo.
Nebavi me to porad se bat, kdy ji zase neco preleti pres nos a bude zase hystericka kvuli niceho. K psychologovi nepujde, protoze podle ni mam problem ja, coz je pravda. Mam problem, s ni. S mistryni vseho a s nejrozumnejsi osobou na svete, ktera vsechno vi.
Sebevrazda? Neznam zadnou rychlou. Poradte.
Diskuse ke zpovědi
Nejlepší řešení je najít si byt a co nejdříve se odstěhovat. až budeš mít po škole a budeš mít štěstí na práci, tak běž někam do podnájmu třeba s kámoškou, aby jste to měly levnější, ale každopádně nezůstávej doma příliš dlouho jinak tě to zabije.
Give up: Teda nikde nevidím, že by Tě MilujuBublinky soudila, vidím jenom upřímné pokusy poradit a otevřené přiznání, že si jimi právě kvůli nedostatečné informovanosti není jistá.
A jestli Ti matka sama řekla, že Tě vždycky bude terorizovat, tak bych jí s chutí připomněl, jak se ve světě s teroristy nakládá.
Miluju bublinky- dik za radu, ale je videt, ze o tom nic nevis, tak me nesud. Nemuzes to pochopit, pokid to nezazijes. Matka me nikdy nenecha zit po svem a vzdycky me bude terorizovat, jak mi sama rekla. Tak neudilej rady tam, kde o tim vis pr*.
Sebevražda je neblbější řešení situace. Ale popravdě ani já Ti neumím pomoc. Mám taky doma něco dost podobného. Ale o sebevraždě jsem nikdy nepřemýšlela. Máme přeci toho ještě dost pěknýho před sebou. Jednou se objeví někdo s kým budeš chtít založit vlastní rodinu, odstěhuješ se od mámy apod. Aspoň, že s ní nebydlíš, ale bydlíš převážně na kolejích. Já tohle mám denodenně 
Mám doma to samé ... na to si musí člověk zvyknout.. trvalo mi to cca 18 let ale ted už ji ani nevnímám :) časem se to člověk naučí ..
zabíjet se kvůli tomu, že matka neumí žít svůj život je blbost.... nekaž si život svůj....není to sice snadný, ale ona tu taky nebude věčně. neříkám, že problém je na tvý straně, ale možná, že by ti nějakej psychoblbec pomoh s tím, jak s ní jednat. takhle ti asi neporadíme, protože toho moc nevíme.
fakt nevim co by pomohlo...promluvit si narovinu, bejt na ni extrémně milá, vyskytovat se doma co nejmíň a bejt odměřená........těžko říct.
hlavně žádný unáhlený rozhodnutí... nejen že tu máti nebde věčně, ale jen ještě pár let tě bude živit a pak se určitě leccos změní.
ještě mě napadá, jestli máš kolem sebe nějaký další dospělý... jejího sourozence, svýho sourozence, otce, prarodiče...? který by ti mohli pomoct...
hezký svátky a hodně štěstí o zkouškovým 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Co jednou odejde bez naděje na návrat, to vymizí i z duše. (Hélodóros)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©