Já už vážně nevím, co s ním...Snažím se, moc se snažím, pomáhám mu jak jen můžu, podporuju ho, jsem tu pro něj vždycky když mě potřebuje, brečí mi na rameni...a o pár hodin později se ke mě chová hnusně, povýšeně, arogantně, je nepříjemný a urážlivý. A když dám najevo, že se mi to nelíbí, odpoví mi jen "Zvykej si." Ale já si nechci zvykat, nechci si zvykat že se mnou přítel zachází jako s hadrem, nechci si zvykat na tajně probrečený noci, nechci si zvykat na bolest u srdce při každym slově, pohledu a už vůbec si nechci zvykat na tu samotu i když jsem s ním...
Jakoby zkoušel co všechno ještě vydržím...A já upřímně sama nevím kolik ještě zvládnu. A hlavně nevím co udělám až už to dál zvládat nebudu. Vyhodím ho na ulici i se psem? Nebo jako obvykle jen zatnu zuby a budu se modlit aby se to vyřešilo samo? Nebo se prostě zhroutím a budu doufat, že až se proberu bude všechno fajn...jako krásný ráno po noční můře...?
Asi ani nečekám radu. Vlastně si tu radu docela dobře dokážu představit - "Vykašli se na toho parchanta, vykopni ho a jdi dál", nebo něco podobného. Což nedokážu, takže je asi zbytečné mi to říkat...Jen sem to asi chtěla někam vypsat, někde se svěřit...Protože ten komu bych se nejvíc měla svěřovat mě právě teď nejvíc trápí...
Omlouvám se za pravopis, nějak mi to dneska nemyslí...
Diskuse ke zpovědi
Vykopat přítele, psa si nechat... (přece nechceš, ať se to hovado chová škaredě k pejskovi...)
... každý jsme nějaký, a jestli Ti jeho chování nevyhovuje, a nejsi tak šťastná, tak to nemá smysl ...
Lidi se nemění.
Ty víš, co dělat, ... ale psa bych si nechala 
vztah je přece od toho, aby v něm bylo oběma dobře... nemá smysl ho udržovat, pokud už se to bortí takovouhle intenzitou... a to, že ho budeš muset možná vykopnout na ulici, bych vůbec neřešila, pokud není úplně neschopnej, tak si bydlení sežene rychle... já když jsem musela (z podobných důvodů), tak jsem si bydlení našla během dvou dnů...
Holka, nechci kázat ani nic takového... ale být tebou se zamyslím nad svým životem, nad tím, jestli třebas přítel nebere více než dává a jestli to tak chci táhnout i nadále... Je strašně fajn mít někoho koho miluješ, ale jestli se spolu nedokážete domluvit a navzájem si dát, co potřebujete tak je asi něco špatně..
Není nad to kazit si život v mládí..copak to nevidíš, že to nemá cenu?
Proč se tak chová? Má nějakej mindrák?
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Lidský život je jako železo, které se opotřebovává, jestliže je užíváš, a které stráví rez, jestliže je neužíváš. (Cato)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©