Pavel Šováň

Proč jsi mě nechal když sem tě
nejvícp otřebovala?Proč jsi
šel za jinou i když mě jsi
lásku do očí vyznával a s růži
za mnou chodil? Proč moje slzy
kvůli tobě padaj na polštář a 
mojerty pořád vzpomínají na 
tvé polibky?Proč má tvář
vzpomíná na letmé jemné nežné
pohlazení? proč jsi mě
připravil o to nejcennější a 
pak jsi mě odkopnul?..Nejsi
člověk jsi zvíře a at to 
všichni ví, Ať v tomto hrobě
tvé tělo s červy splesnivý.
Nic jinýho si nezasloužíš. Ae 
pořád tě miluju zabil jsi mě a 
proto zabíjím i já tebe….