Zničený hřbitov

Monika a Jana

Tváří se jak dvě kamarádky..ta
první hraje si na nejlepší
kamarádku,ale pokaždé když ji 
ta druhá pochlebuje je s ní.Ta
první chce pořád vědět že oni
má někdo zájem a pokud ne 
uzavírá se do sebe sedí v 
koutě a mlčí..nedokáže se 
bavit s novými lidmi..svádí to 
na to že si snimi nemá co 
říct, ale to je hloupost.
Pokud se neopije vše ji 
připadá trapné a nedokáže se 
uvolnit a přitom si 
neuvědomuje své chování. Ta 
druhá se okáže uvolnit a 
dokáže komunikovat z novými
lidmi, má jen jednu chybu
dělat ocásek té první a nechat
se ji stahovat do ústraní a 
nechává se jí uzavírat.. ale  
co zničí se sami.

Měla sem přátele,
byly to hadi.
Tvářili se nesměle
a do očí mi lhaly.
Byly mi blízcí
teď jsou však daleko
ať chcípnou svině prolhaný
ať trpí tak jak sem trpěla já
když zřela sem jejich zradu.
Jak ony se ke mě otočili zády
nikdy jim nepodám pomocnou
ruku
i kdyby na kolenou klečeli
třeba i kdyby předemnou
brečeli
já sem jim jen vysměju do 
xichtu.
Už mě v životě srazilo spousta
věcí na kolena
a oni mě nesrazí.
Mě totiž nemůže ublížit
faleš..na to sem moc hrdá…
P.S.Vždy když mě uvidíte, vždy
se budu smát vy mi neublížíte
na to jste moc pod
úrovní..snad vám to jednou
dojde


17. prosince 2006 0
Protispamová ochrana