Příspěvek

Georghia
Gruzínská republika s hlavním městem Tbilisi je stát o rozloze 69 700 km2 nacházející se mezi Tureckem, Arménií a Ruskem. Západní hranici tvoří černomořské pobřeží, do vnitrozemí se k východu rozprostírá sníženina řeky Kury. Na severu jsou svahy Velkého Kavkazu s nejvyšší horou Kazbek (5048 m.n.m.) a jižně od údolí Kury se tyčí Malý Kavkaz. Suché lesy na východ od Tbilisi postupně přecházejí ve step.
Na černomořském podnebí je subtropické vlhké podnebím východně od Tbilisi nabývá kontinentálního rázu.
Většinu obyvatelstva tvoří Gruzínci, dále pak Arméni, Rusové, Ázerbajdžánci. Všechny tyto národy jsou ortodoxními křesťanym druhým nejčastějším náboženstvím je islám a jen o něco méně obyvatelstva (většinou arménského původu) vyznává arménsko-apoštolskou církev.
O Gruzii se mluví již v řecké mytologii. V roce 65 př.n.l. ji obsadili Římané, od 4- stol. náležela Byzantské říši. Samostatná Gruzínská říše dosáhla svého vrcholu 12. - 13. století, ale ve 14. stol. už byla pod mongolskou nadvládou. Po rozdělení mezi Turky, Peršany a Rusy vznikla v 18. stol. Východogruzínská říše, která byla v letech 1801 - 1810 začleněna do Ruské říše. Roku 1918 vyhlásila Gruzie samostatnost, ale v roce 1921 se stala Gruzínskou sovětskou socialistickou republikou. Po osvobození roku 1991 vypukla válka s islámskými autonomními republikami Abchazskem a Jižním Osetskem, jež mohla být ukončena jen s mezinárodní pomocí. Autonomní Adžarskou republiku v jihovýchodní Gruzii obývají z větší poloviny islámští Gruzínci. Na přelomu let 1993 - 1994 se Gruzie stala členem Společenství nezávislých států.
Kromě 15 území spadajících pod ochranu přírody a vhodných oblastí pro zimní sporty a turistiku jsou na černomořském pobřeží oblíbeným cílem Suchumi a Batumi. V horách najdeme mnoho léčivých pramenů a s nimi i velké množství lázní. Světové kulturní památky jsou převážně v Tbilisi, Kutaisi a Mcchetě.

...no co, plechy sem asi těžko budu rýsovat, tak aspoň tohle.

0 komentářů