Příspěvek

Chlapi = moje smrt
Dneska má jistý člověk narozeniny. Myslela jsem, že je budu slavit s ním. Že mezi námo něco je, že to třeba bude mít budoucnost. Ale on? Zajímají ho jen a jen kámoši a kde jakou holku omakat. Když jsme spolu byli v noci v parku tak si myslel, že něco bude ... Ale nebylo! Potom si stěžoval kámošům, že je naštavnej, že nic nebylo. Copak si myslí? Že já jsem hej nebo počkej? Takhle si zahrávat s city je docela hnsuný. Využívá mě jak se mu to hodí a napíše mi třeba jen když je v podnapilém stavu. I když dneska určitě bude nalitej tak se určitě neozve. Je to prostě 21 letý pako :( Asi je dost ještě omezený pubertou. Vždyť snad ještě neměl ani sex. Proto každou holku využívá, že už nechce být panic. Ale že i ženský maj city to ho už nezajímá. To, že teďka nědko na něj myslí a říká si co asi dělá mu nedochází. Třeba si našel jinou příšeru než jsem já, ale slušností je se ozvat a říct "už tě nechci vídat". Pak člověk zbytečně čeká. A má ztracené naděje. Prostě mám na chlapy smůlu. Jsem smolař. Ještě jsem nepotkala kluka, se kterým bych měla prožít život. Jo hodne lidí si říká, že jsem mladá, že mám všechno před sebou, ale už mi taky bijí biologické hodiny. Zoufalost nad zoufalost. Tenhle svět je ubohý. Asi mi není souzeno mít hodného a spolehlivého chlapa, který by mě měl rád takovou jaká jsem. Je to smůla. Asi se dá žít bez chlapa, ale chybí mi obejmutí, pohlazení a hezký slovo. Nejde být pořád sama. A nechci jen úlety. Prostě nějaký vztah, který má budoucnost jinak už nevím co mám dělat. Nikoho nehledám, čekám až to přijde, ale koukám se a rozhlížím kolem sebe. Chci, aby ten dotyčný věděl, že na nej nekašlu. Ale když nemá zájem tak nevím jak se to má dozvědět. Já dolejzat nebudu. Je mi to proti srsti. Teď půjdu do postele, pustím si My Immortal a budu se snažit na nic nemyslet. Sbohem můj příteli.

0 komentářů