Všichni to známe… Když máme velkou depku a nic nás z ní nedokáže dostat, většina z nás pomýšlíme na sebevraždu… Ale proč, kdykoli se s touto myšlenkou někomu svěříme, se nám to někdo snaží rozmluvit?! Všichni mi v těchto chvílích říkají: ,,Jsi sobec! Co bychom tu bez Tebe dělali?!", aniž by si uvědomili, že už je to jen zažitá fráze, která není ani z hloupé poloviny pravda! Už jsem tolikrát jsem měla sto chutí jim vmést do obličeje: ,,A ty snad nejsi sobec?! Chceš mě tu, abych Ti byla zdrojem zábavy, abych Ti psala úkoly a pomohla, kdykoli si zamaneš!"
Proč?… Proč jsou lidé tak pokrytečtí a neřeknou si to do očí?!Copak se mě někdo ptal, jestli se CHCI narodit?! Samozřejmě, že ne… Ale to není to nejhorší… Nejhorší je to, že se mě nikdo neptá ani teď, dokud bych ve svém životě mohla něco změnit…
Věta v nadpisu tedy stejně zůstane otázkou bez odpovědi… Snažím se snad tímto článkem omluvit svůj strach ze smrti, nebo se tím snažím omluvit svůj strach ze života… Těžko říct, ale ať už jste jakéhokoli názoru, je fakt, že smrt není VŽDY zlo!!! Zkuste se nad tím zamyslet…
Diskuse článku
1) většina z nás pomýšlíme na sebevraždu.../hodilo by se tam spíše pomyslí 
1) Už jsem tolikrát jsem měla sto chutí jim vmést do obličeje//chybka:)
2) no smrt není zlo,tj...ale spíš si odběhla trochu jinam než na sebevraždu,což teda až tak nevadí:)
Juva, super .)
City of the Dead
Náhodné moudro a přísloví
Dovré mravy se udržují vůlí. (Quintilianus)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©