alt

Ta dívka s růží

Příběh • 14. 3. 2007

je to o dívce která zemřela pro lásku, stala se andělem, a znovu zemřela kvůli lásce......

Tento příběh je už hodně starý…Vypráví o dívce která dvakrát zemřela pro lásku……ale to už moc předbíháme…


    Byl jednou jeden chlapec. Jmenoval se Richard. Rád si užíval života ale měl také velmi neblahou pověst sukničkáře a nebyla to jenom pověst. No dá se říct že vystřídal snad všechny dívky ve městečku. Jednou však v nedalekém lese zahlédl krásnou dívku. Byla štíhlá celá v bílém a dlouhé vlnité blond vlasy ji saha ly až  do pasu a v ruce držela modrou růži. Hned jak ho zahlídla ,rozběhla se pryč. Chtě l za ní běžet ,ale ztratila se mu z očí.


    Dva týdny chodil do lesa aby ji zase viděl, všude se na ní ptal ale nikdo o ní nic nevěděl a nikdo ji neviděl.Patnáctý den se však stalo něco neuvěřitelného. Viděl malého chlapce jak si povídá jakoby sám pro sebe ovšem něco se mu na tom nezdálo, proto šel k němu a zeptal se ho s kým si to povídá.Chlapec odpověděl že s Mel. Richard nevěděl proč ale chlapci věřil. Najednou uviděl vedle chlapce tu dívku ,kterou viděl v lese. Nevěřil svým očím, byla to ona. Ona, kterou jednou viděl a hledal jí pár dní ,kterých se mu zdálo jako věčnost. Dívka se znovu rozběhla pryč. V tom si Richard uvědomil že už jí nemůže nechat utéci. Pár skoky ji dohonil a chytl za ruku.


Chvíli to trvalo ale dali se do řeči.


    Povídali si dlouho až najednou dívka řekla že mu něco musí říct ale že jí určitě nebude věřit, ale chlapec nechápal proč by neměl. Tak mu to řekla,je anděl…. Richard mlčel…dívka věděla že jí nevěří ale řekla ať zkusí chvíli věřit jen chviličku…on stále mlčel a najednou to viděl…KŘÍDLA…ona měla křídla vážně je anděl….ale proč si toho nevšiml dříve? Copak je slepý? To mu ale Melissa všechno vysvětlila.


    Lidé jí nevidí protože nevěří ,že existuje a křídla nevidí ,protože nevěří v anděle.


Často se pak scházeli a povídali si o andělích a o lidech…no prostě skoro o všem. Až jednou Melissa řekla že mu musí něco ukázat. Dovedla Richarda na hřbitov kde mu ukázala dva hroby, jeden její a druhý nějakého Antonína.Začala vyprávět svůj příběh: „Zamilovala jsem se do Antonína  a měli jsme před svatbou. Jenže se do mě zamiloval jeho bratr a proto nám to nepřál. Jednou Antonína napadl nožem a já ho chtěla zachránit tak sem mezi ně vběhla a Martin,tak se jmenoval Antonína bratr, mě zasáhl a já zemřela a pak ještě s větší zuřivostí zabil Antonína.“ „A miluješ ho ještě?“ tiše zaznělo z Richardových úst. „Jsem anděl, andělé nesmí milovat a kdyby tak s podmínkou….ale má ho pořád v srdci….a nikdy nedopustím aby zněj odešel…“. „To znamená že ho nemiluješ?“ „Ne nemiluji“ „A mě? Mě miluješ?“ zeptal se ještě tišeji než předtím Richard. Mell na něj krádce pohlédla ,ale nedokázala odpovědět. Melissa roztáhla svá křídla a odletěla. S tím Richard nic nezmohl.


    Na místě kde se pravidelně scházeli se Melissa neukázala ani po týdnu. Richard tam chodil každý den s nadějí že přijde…nepřišla. Richard byl náhle jako duše bez těla…bloumal ulicemi jen se svou samotou. Už ani o ženy neměl zájem a to je u něj co říct. Když jednou přišel domu měl na stole malí papírek na němž bylo napsáno:  Přijď večer na naše místo


 


                                            Mell


 


Richard tam celý nedočkavý přišel a Mell tam již čekala. Vyzvala ho aby si přisedl. Richard se zeptal jestli se už rozhodla. Skoro neznatelně přikývla hlavou a řekla:“Ale nesmíš mě zradit“ a políbila ho. Políbila ho s velkým strachem a obavami. Věděla ,že stačí jedna pusa nemyšlená jen přátelsky a ona ztratí křídla. Nemohla už by pomáhat. Ona věděla že to nikdy nemůže dopadnout dobře a přece se rozhodla riskovat ….riskovat kvůli lásce. Richard při polibku cítil úplně něco jiného. Byl šťastný, cítil ,že už není sám ,ale také cítil vítězství. Měl takový pocit že vyhrál.


   Pokračovali ve svých schůzkách v lese. Richardovi začalo vadit že nechodí moc mezi lidi. Byl přece mladý měl chodit na tancovačky a s chlapama do hospody. To ovšem nemohl pokud chtěl být s Melissou. Miloval jí , ale začali mu chybět ostatní ženy. Byl na to zvyklí vždyť než jí poznal ,měl v jednom týdnu nejméně tři ženy a teď byl s Mell už dva měsíce.


   Jednou, když se zase sešli, Mell musela odejít zachraňovat lidi protože v nedaleké vesnici hořel dětský domov. Proto odletěla. Richard se proto rozhodl že se zase podívá mezi lidi a šel do hospody. Cestou potkal Lindu. Tato dívka ho neustále přitahovala svou krásou. Ona to moc dobře věděla a začalo ho svádět. Políbili se. Stalo se něco neuvěřitelného,hned jak se políbili začalo pršet. Náhle Richard uviděl Mell jak tam stojí v dešti a pozoruje je. Měla ohořelá křídla, asi jak zachraňovala děti. Celá byla promáčená deštěm i když  začalo pršet před chvílí. V ruce držela stejnou růži jako když se potkali. Modrou. Byla jiná. Neusmívala se.Slzy ji kanuli po tváři a když dopadly na zem ,staly se z nich perly. Richard se Lindě vytrhl z náručí a doběhl k Melisse a Linda se někam ztratila. Cítil její smutek. Byla tak smutná…a za všechno mohl on…jedině on nikdo jiný…Linda za to také nemohla vždyť on přece podlehl jejímu svádění … Chvíli na sebe němě hleděli. Richard tiše promluvil „Odpusť mi to ,prosím , vždyť já tě miluju!“ „Jak po mě můžeš žádat abych ti odpustila? Vždyť si mě vlastně zabil. Jak můžu odpustit mému vrahovi?? Jak? Řekni, jak??“ „Já…..já…..já ti to vynahradím!“ S hořkým úsměvem se Mell zeptala: „Jak? Jak chceš mrtvole něco vynahradit?“ „Já nevím!! To bude v pořádku neboj vždyť neumíráš! Třeba to byla jenom taková zkouška!“ „Koukni se mi na nohy…“ Richard se pomalu podíval a zjistil to čeho si doposud nevšiml ….Mell začala od nohou pomalu mizet úplně se ztrácela… Richard ji pevně objal a řekl „Já nechtěl ,já opravdu nechtěl,prosím odpust mi.“ Až teď si Richard všiml že pořád svírá v ruce modrou růži.Vytušila že si všiml. „Modrá růže, modrá růže slz a vzpomínek“ vysvětlila tiše. Svírala ji tak pevně že jí z ruky začala téci krev. Tak moc trpěla, tak strašně moc ji to bylo líto, tak moc ji to bolelo…


    „Odpustím ti to ,ale nikdy nezapomenu… „ řekla a zmizela úplně. Skončila její bolest, obavy, lítost,utrpení………


 


 


Richard přestal úplně chodit mezi lidi. Skoro přestal jíst a každý den nosil na hrob jedné dívky modré růže. Na hrob dívky na které mu tolik záleželo a on jí sklamal…

Diskuse článku

alt
Ettelea • Bludička 3.7.2007 10:40

Hezkej příběh....Líbil se mi námět i zpracování

alt
Gallilea • Tulačka 15.4.2007 09:49

...v něčem to máš zajímavé... ale spíše vše je staré... gramatika je hrozná.... je mi líto...

alt
sanďulka • Vesničanka 17.3.2007 19:09

je to pěkný příběh, i když by se to dalo napsat líp

alt
Alla • Tulačka 17.3.2007 12:28

je to pěkný dalo se to číst až do konce

alt
Floppy • Rytíř 16.3.2007 19:13

jo za chyby se platí, to tak prostě je a navíc porušit tak důvěrný slib, který dal - no nevím, ale jako příběh je to pěkné

alt
samota • Významný muž 16.3.2007 19:09

smutné,beheeeee,krásne

alt
westulka • Farmářka 16.3.2007 12:21

de toooo

alt
cecilie • Tulačka 16.3.2007 07:27

to je smutné......

alt
Drea • Upírka 15.3.2007 17:32

Příběh docela ujde... Ale ta gramatika mi vážně leze na nervy...

alt
Jaja • Osvícená žena 14.3.2007 23:28

není to moc dobře napsané

alt
rockerka_l • Tulačka 14.3.2007 22:50

presne tak....nejsi jedina na svete ale kdo ma problem s gramatikou a jinak ten pribeh ikdyz neni originalni tak je nadhernej aj i pravdivej

alt
urbaja • Zloděj 14.3.2007 20:57

příběh je to pěkný

alt
Sekhmet • Bludička 14.3.2007 14:48

nj, pravopis.. ale príbeh sa mi páčil. no na konci sa už začali opakovať slová.. vlastne aj predtým

alt
14.3.2007 06:56

S tou gramatikou máš úplnou pravdu. Ten námět se mi docela líbil a hlavně jsem se potřebovala vypsat. Je to o tom jak někdo může zradit svou blízkou osobu a mě se teď něco podobného stalo tak sem to chtěla dostat ven.

alt
14.3.2007 06:30

Já ti tady teda taky nechám ,,Malí papírek"... Mě jsi teda taky dost ,,sklamala", protože tvoje gra,atika je opravdu děsná Promiň...
Jinak originalita taky nic moc, protože námět není originální. Napsat by se to dalo taky líp (i když taky hůř)... No u mě prostě za tři, nic víc ze mě nedostaneš...