alt

Noc-3

PříběhFredericco • Rytíř • 9. 1. 2007

Třetí díl mého příběhu

??:??  V kuchyni


….probral jsem se po nějaké době v kuchyni kde sem zůstal. Na zdech a okolo byla krev ale tělo nebylo nikde. Pak jsem si vzpomněl. „Kde je Adriana?“ Museli jí odvést sebou , a nebo nedej bože…..   Chtěl jsem vstát abych jí šel hledat ale sotva sem udělal pár kroků bolest hlavy zvítězila a srazila mě na kolena. „Takhle zraněný nemůžu nikam jít.“ Začal jsem hledat  různě po domě léky a obvazy. Malou lékárničku jsem našel až v dalším patře. Mé znalosti v lékařství nebyli nijak valné ale i tak sem se alespoň trochu ošetřil. Místnost vypadala útulně, nejspíše nějaká pracovna. Hledal jsem zde něco co by mi pomohlo najít Adrianu. Našel jsem  tu veliký nůž, nejspíše lovecký, dále pak brokovnici co vysela na stěně a deník. Jelikož mě ještě celé tělo bolelo rozhodl sem si pročíst deník, snad v něm bude něco užitečného.


Týden starý zápis:


Začínají se zde dít strašné věci. Za poslední týden zde zmizelo už deset lidí a pořád mizí


Od posledního zmizení uběhlo pár dní a lidé jsou čím dál tím více neklidní. Došlo k dalším zmizením lidé tu mizí rychleji než předtím, buď odjeli sami nebo se jim něco stalo. Pomalu se tu přestávám cítit bezpečně.


Další zápis je starý jen několik málo dní než jsem přijel:


Už tu zůstává jen pár lidí. Někdo věří že to přestane a někdo tu musí zůstat a pracovat. Před několika dny sem se začínal zajímat o ta zmizení a nepřišel jsem na nic moc zajímavého budu pátrat dál. Pátral jsem po celým městě a už zbývá zkontrolovat sídlo bývalého barona kam se před rokem přestěhoval jakýsi muž. Vídával jsem ho každý večer v hospodě a je to docela sympaťák……..


„Tady deník končí. Zajímavý jak se zdá tak to nebude jen tak náhoda nebo jakýsi blázínek ale kdo ví.“ Rozhodl jsem se do deníku něco dopsat:


 


22:00 V pracovně


„Je 22:00  a jsem sám, pokoj je prázdný všude klid.Za poslední tři hodiny se stalo spoustu  věcí kterým by nevěřil sebevětší obdivovatel fantasy a sci-fi.


Chvilku jsem pokračoval v dopisování až se mi nakonec udělalo lépe a rozhodl jsem pokračovat tam kam měl namířeno předchozí majitel deníku. Sebral jsem všechny věci co jsem předtím našel a vydal se na cestu.


 


22:35 Před sídlem


Po cest sem  se nic nedělo, ale potulovalo se kolem spoustu těch lidí co mě napadli. Párkrát jsem se musel schovávat aby mě neviděli ale bylo to v klidu. Beru za kliku. Odemčeno. Že by se majitel nebál zlodějů?  Uvnitř byla tma a ticho. Pomalu kráčím po chodbách a poslouchám…….nic. Vydal jsem se po schodech nahoru hledajíc něco co by konečně vneslo trochu světla do téhle situace.  Když jsem vyšel o patro výš spatřil jsem  dlouhou chodbu kde byla spousta dveří otevřená dokořán a nebo lehce přivřená. „Že by tu někoho hledali?“ Prohledal jsem místnosti které mi přišli do cesty a jen kromě oblečení a osobních věcí v nich nic nebylo. Pokračoval jsem tedy dál patrem které mělo snad padesát pokojů. Když jsem  se už blížil k posledním pokojům uslyšel jsem podivné dunění které sílilo a zrychlovalo. Znejistil jsem a pomalu přidal do kroku, ten dusot byl čím dál tím víc nepříjemný. Když jsem se po chvíli otočil spatřil jsem stín utíkající ke mně. „Takže jak se zdá mě našli.“ Utíkal jsem chodbou až jsem dorazil do slepé uličky. Rozeběhl jsem se a rozrazil dveře na konci, další pracovna. Chtěl jsem zavřít dveře ale v tom jsem si vzpomněl jsem si na dvouhlavňovou brokovnici. Jakože mě to nenapadlo hned. Vzal jsem jí do rukou a zamířil na stín směřující ke mně. Vystřelil jsem a čekal jsem co se stane…………..minul jsem ho vystřeli jsem tedy znovu. Trefil jsem ho do ruky ale pokračoval dál. Nikdy jsem nebyl dobrý střelec. Stín by vzdálený jen pár metrů, rychle jsem tedy přebyl a vypálil jsem z obou hlavní. Většinu chytil do hrudníku. Svalil se k zemi a nezvedl se. Oddychl jsem si a opřel jsem se o rám dveří. Hlavou mi stále zněl ten děsivý dusot. Napřímil jsem se a zjistil ,že ten dusot se mi nezdá. Ve vteřině jsem byl sražen ranou na podlahu pokoje a brokovnice neznámo kam spadla.  Zvedl mě a začal se mnou mlátit po pokoji jako zběsilý. Uhnul jsem jen jedné jeho ráně která prorazila krb. Než jsem se stačil úplně vzpamatovat dostal jsem další a proletěl dírou v krbu kterou prorazil. Padal jsem neznámým tunelem  nebo šachtou…………….ztratil jsem vědomí……………………………………………………………………………………….


 


 


 


 

Diskuse článku

alt
Eryn • Upírka 30.1.2007 14:20

mocinky zajimsvy..Pekny...

alt
Floppy • Rytíř 9.1.2007 17:50

zajímavé

alt
Sekhmet • Bludička 9.1.2007 16:53

dobré :) neviem sa dočkať ďalšieho dielu :))