Měsíc

Měsíc

Je noc. Bílý kulatý měsíc se vyjímá na černé obloze. Nastává ten čas, který oba dva nenávidí. Čas bolesti z odloučení, skrývání před svým milovaným druhem. Oči se naposledy střetnou.

„Uteč, tak běž už! Prosím! Tak uteč…“ Zmučeně bolestný hlas mluví ze tmy.

„Ne! Nechci, miluji tě. Nemůžu tě tu nechat… Zas. Co když o tebe tentokrát přijdu? Co když tě zítra nenajdu? Bojím se.“ Odpoví mu uplakaný dívčí hlas.

„Sám jsem si vybral tuto cestu. Ale ani na chvíli této volby nelituji. Každá chvíle s tebou za to stojí a udělal bych to zas. Musím doufat, že mě nenajdou. Jsem tím, čím jsem a to nezměním. Bohužel. Oni neodpouští zradu a já dal slib, který jsem porušil. A teď, prosím, běž. Nechci ti ublížit.“ Krásný sametový hlas se zvolna měnil na hlas podobný psímu štěkotu. Tělo se nahrbilo, ruce protáhly, velké zelené oči dostaly tvar mandlí a žlutě zasvítily. Zuby se začaly protahovat, až se změnily na dlouhé bílé špičáky. Z hrdla se ozvalo krátké zavrčení. Oči - najednou se v nich zračila divokost, síla, odhodlání, volání přírody… Matka Země ho volala k sobě. Naposledy na ni pohlédl zamilovaným pohledem.

„Miluji tě, věř mi, že já si tě najdu… Nezapomeň, kdo jsi“. Odpověděla jeho družka zoufale. Otočila se a její dlouhý plášť zvířil listí. Po líci ji stekla slza, která se zatřpytila ve svitu měsíce. Proklínala měsíc. Ti, kteří se v jeho světle měnili, chtějí zabít toho, pro koho dýchá. A ona je bezmocná. Může na něj jen spoléhat. Věřit mu. A bát se o něj…

Ve stínu stromu se bolestí kroutila mohutná postava. Zmítala se v křečích, které jí způsoboval měsíc. Jeho nejlepší přítel a nejhorší nepřítel. Miloval ho a nenáviděl. “Nezapomenu, kdo jsem… Nikdy… Já… Já jsem LYKAN! “. Vykřikl, otočil se a zmizel v lese.

„A já jsem upír,“ Odpověděla mu tiše temná postava.

Z lesa se ozvalo zavytí. Odpovědí mu bylo zavytí několika dalších lykanů. „Lov začíná,“ Šeptla upírka a vznesla se do vzduchu.

„Nenávist mezi našimi národy je neúprosná. Zamiluješ se do tvora jiného druhu a už jsi vyvrhel. Copak lásce se dá poručit? Nevzdám se… Kvůli tobě a našemu štěstí… Budeme bojovat až do konce… Najdu si tě… Neboj se… Najdu… Vždycky…“