Je to asi tak půl roku nazpátek co jsme se s mojí kamarádkou dohodly že se půjdeme večer pobavit, nevěděly jsme kam tak jsme se rozhodly že půjdeme nejdřív jen tak posedět do naší hospůdky a tam že se rozhodneme co dál!! po dlouhé, dlouhé úvaze jsme se rozhodly že teda vyrazíme do klubíku nedaleko od nás kde tak nějak hrajou fšechno na co si jen člověk vzpomene!! zaplatili jsme ten náš plůtek a vyrazil. Cesta na to jak je krátká byla dlouhá, prostě jsme se skvěle bavili (obě jsme nechaly naše miláčky doma tak jízda jak se patří!!!) Na konec jsme tam přes malé zdržení dorazili. Našli si místo k sezení a začali znova pít.Čím víc drinků jsme vypili tím více rostla zábava, a tím víc se mi zaplnoval močový měchýř, který pod návaly pití byl zcela zaplněn!!! Omluvila sem se a šla, když jsem šla zpátky už z dálky sem viděla že na našich sedačkách docela plno a Verunka středem pozornosti!! přišla jsem a zjistila jsem že si k nám přisedli její kamarádi, a hned bylo veseleji.Jelikož je všechny znám tak zábrany nebyli žádný. Mezi nima seděl i on Honza dříve ,sem sním měla takovej vztah nevztah ale měla jsem ho ráda a věděla jsem že on mě má taky rád a ne málo. A dlouho jsem ho neviděla a opravdu vypadal skvěle. Hned si nenápadně sednul ke mě a já byla v sedmém nebi!! všechno bylo OK. fakt sranda největší ale čím dýl jsme tam seděly tím víc sem cejtila v hlavě ten alkohol v hlavě a tím víc sem cítila Honzovo pohledy a ruce který se mě dotýkaly a já měla čím dál tím mín sil mu odolávat, nejmín tisíckrát sem mu řekla že mám doma kluka na kterým mi moc záleží, ale jak bylo vidět moc mu to nevadilo nakonec sem se sebrala a na proti záchodům byla sedačka tak sem tam zakempila a v klidu jsem se snažila přebrat si to a nějak se vzpamatovat! Asi po 5 min. přišel Honza, ptal se co je semnou tak sem odvětila že nic. Nějak jsme si začali povídat a on mi tam nakonec vyznal lásku že se moc omlouvá za to předtím co se stalo ale že prej se nechtěl vázat že jel pracovat na rok do Ameriky a že nechtěl abych se trápila tak sem mu vysvětlila že je to moc hezký ale….. pak už mě ani nenechal domluvit a začal se s mnou líbat. tak sem ho odstrčila dala facku a řekla, at si to nechá pro někoho jinýho. a to už sem měla jeho jazyk opět v puse. Bylo to moc krásný. Cejtila sem se hrozně šťastně … ale přitom smutně!! poté sem ho opět odstrčila, to už bylo vidět že začíná bejt zoufalej, a zase mi tam začal povídat jak byl v té Americe neštastnej že furt myslel jenom na mě a že se moc těšil domů až mě uvidí a tak… trhalo mi to srdíčko ale nakonec sem se sebrala a odešla domů. Bydlím tak dvě minuty od toho klubíku jen přes silnici. Stala jsem uprostřed silnice a přemýšlela všechno se mi tak divně honilo hlavou jít domů spát ke klukovy kterého mám a nebo se tam vrátit a zůstat s ním nakonec sem ale šla tam kam mě to táhlo víc a to domů k mému milovanému miláčkovy. Svlékla sem se a lehla vedle něj přitulila jsem se a přemýšlela nad tím že jsem vlastně ten nejštastnější člověk co může byt a že bych byla hloupá kdybych tam zůstala a nechápala jsem proč sem na té silnici zůstala stát a přemýšlet!!!! už sem skoro usnula ale najednou sem z venčí slyšela Honzovo hlas jak křičí ,,Terezko moje, miluji tě, vím že mě slyšíš Máááám tě moc rád " .A to už mi stejkaly slzyčky!! Páč sem měla takovej divnej pocit tam uvnitř ale i přesto jsem mu napsala sms ať tolik nekřičí že slušný lidi už spí :O))!!! a odeslala!!A pak sem usnula ráno jsem zjistila že mám na tel. sms od Honzíka přemejšlela jsem jestli jí mám hned vymazat nebo přečíst, ale nakonec jsem si jí přečetla bylo tam napsáno doslova a do písmene (mám jí uloženou v tel do tet a ještě dlouho budu mít) Terezko moje jediná jsi můj anděl mého života a nikdy na tebe nezapomenu a doufám že ty na mě taky ne!!! Miluju Tě moc!! Honza. Tak sem to tak nějak přešla a fungovala dál pak mi najednou volala Verunka jestli to už vím!! Tak sem tak nějak myslela že si ze mě dělá srandu a říkám ,,hahaha" a co prosim tě a přitom sem v sobě cetila takový ty motýlky v břiše tak zvláštní pocit. Tak jí došlo že asi o něčem nevím a at k ní přídu a že mi to poví.Tak sem se oblíkla řekla že za chvíli přijdu a šla jsem , k Verunce to mám kousek tak sem tam byla hned. Stála sem před dveřma a cejtila ty motýlky jako blázen úplně sem se tam bála vejít. Zazvonila sem a Verunka hned otevřela jako by čekala na to až přijdu. Byla nějaká divná zarudlý, opuchlý oči tak sem se hned ptala co se děje, tak mi řekla at si sednu do obejváku.tak sem si sedla udělala mi čaj. Byla tam takový divný ticho tak sem tak do éteru zahlásila kde má mladýho. Odpověděla mi že jel pryč, že se něco stalo tak tam jel.Tak sem se jí ptala co se děje tak mi řekla at si zapálím, sedla si naproti mě a zapálila si taky připadala sem si jako blbec.A pak zase nastalo to divné ticho, Verunce se najednou spustili slzyčky, a já jsem cejtila jak mi stekájí úplně stejně jako Verunce a než by stačila něco říct sem se jí zeptala co je s Honzou!!?? A ona zvedla hlavu koukla se na mě a povídá mi ,, Víš Terezko jak si odešla tak byl moc smutnej víš no asi hodku potom nasedl do auta a odjel. kluci mu říkaly at nikam nejezdí že je na plech ale vytrh se jim a řek že je v pohodě a že si musí provětrat hlavu." tak už sem to nevydržela a znova sem se zeptala co sním je. ONA se tak na mě podívala natočila hlavu na stranu a povídá s rozklepaným hlasem: ,, Víš on odjel tím autem" říkám jí na to ,,A tak co se sakra stalo?????????" Sklopila hlavu a povídá ,, je mrtvej vyboural se " tak sem tak koukala a cejtila jak ten potok slz začal sílit až sem se sesunula za sedačky seděla na zemi a koukala do blba , srdíčko mi pukalo bolestí Verunka ke mě přišla obejmula mě. Takle jsme tam seděly asi 3 hodky a povídaly jsme si co se včera stalo. Verunka jen jako na konec řekla že mě měl opravdu rád!!!!
Je to půl roku a jako by se to stalo včera, já vím je to asi slaďák a sem se moc nehodí ale sem za to moc ráda že sem to takhle mohla napsat. tak si tak nějak povídám jestli by se to stalo kdybych tam zůtala a neodešla, nebo kdybych se na té silnici otočila a šla zpátky, jako kdyby mi něco říkalo at jdu spět nebo jak na mě volal, kdybych aspoň vylezla nebo tak něco!!!!!!!!!!!!!!!!!! No co se má stát se stane. Na pohřeb sem byla rozhodnutá že nepůjdu nehodlala jsem se sním takhle naposledy rozloučit, ale nakonec sem šla bylo to něco neuvěřitelného tak strašně to bolelo!!! Bylo to snad zatím nejhorší co sem kdy prožila kdyby tam aspoň nehrály naše písničky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Večer po tom pohřbu se mi o něm zdálo byl to krasnej sen stal v povzdálí koukal na mě a krásně se na mě smál a já věděla že je to naposledy!!!!!!!!!!!!
osud sám rozdává karty....chápu, že jsi byla v takovym rozpoložení, kdy se nedalo psát, takže přejdu chyby....drž se! 
Město Mrtvých