Kataklizma...

Sedím uprostřet pouště na pahorku, který přežil nedávné vzplanutí místní hvězdy… Sedím a tiše odpočívám při sledování nádherné temnoty nebe… Temnoty, jenž je díky absenci svitu hvězdy jako zmrazený, výbuch tisíců petard a dělobuchů… Celé Galaxie září nade mnou, a já Tiše obdivuji jejich svit… Jsou mrtvé… Stejně mrtvé jako ta, ve které jsem… To jen ta nekonečná vzdálenost umožňuje, že je pořát vidím… Nádhera! Odpočívám a vychutnávám si klid a mír okamžiku…
Je čas? Ne, ještě ne… Nemám kam spěchat, sice se ta chvíle blíží, ale já mám čas… Všechen čas věků… Dělám to tak vždycky… Sedím a čekám, odpočívám… Vždycky… Už si ani nevzpomínám, po kolikáte to teď je… Vzpomínám, ale opravdu nevím… Po tisíci možná po milionte? Možná pro mne tyto čísla stejnak nehrají žádnou zásadní roli…
Už? Ne, ještě nenadešla ta správná chvíle… Jak tak nad tím uvažuju… Proč bych to vlastně dělal? Už to dělám po tolikáté, a vždycky to dopadne dokonale stejně! Vždycky…
Úplně stejný scénář nepovedené divadelní frašky, která se ovšem pořát hraje a hraje…
Teď? Ne, není kam spěchat… Vyčkám toho správného okamžiku… Ne já to znova udělat nemohu!!! To nejde! Vždy to dopadne stejně! Vždy jim něco dám a oni tím opovrhnou a použijí to proti sobě!! Vždy! Vždy to vede k tomuto okamžiku… Já tady sedím a kochám se výhledem na tu zkázu…
Už je čas… Ale já si ho hodlám ještě vychutnat… To je druhý pohled na to krásné nebe… Zkáza… Apokalipsa! Kataklizma! Oni dokázali něco, co ještě nikdo před nimi! Oni se rozprostřeli po celém kosmu … A odpálili v jediném záchvatu zkázy a nenávisti jim vlastní všechny hvězdy! Všechny!!! Hvězdy… Nezbyla jediná…
Měl bych to udělat! Já nemůžu! Stane se to znova! A bude to čím dál horší! Nemohu! Musím… Je tu naděje, že právě teď se to povede… Už jednou se to povedlo a z toho jsem vzešel… Mám naději!!! Malou ale mám… Ale já nemohu… Teď, nebo nikdy! Ne, já nemohu, jsem jiš příliš slabý… Musím hned!!! Ne, oni jsou mé děti… Nemohu přihlížet jejich zkáze… Hned to musím udělat, než bude pozdě!!! NE!! Jo hned… Ano mám naději… Naději pro ně! Teď musím, hned… Už je čas…
Budiž život…