Ještě slovo...!

Tak. Dnes má přijít na návštěvu jakýsi Brit. Manžel teda opravdu nebyl dvakrát nadšen, prohlásil : "Všechno jenom ne Anglány a Němce, jinak klidně i Rusy…" Tak říkám: "Zlato, neboj.. v nejhorším uděláš to nejnutnější, ne?" Manžel se usmál. Na sto procent jsem věděla co se mu honí hlavou.

Seděla jsem u sebe v pracovně, když v tu mi zaklepe na dveře naše šestnátciletá dcera Petra. "Mamuš, on má dneska někdo přijít jo?" "Má, Louis Atlee." Dcerka se na mně podívala tím svým úžasným zmateným, otráveným a pohrdavým pohledem v jednom. "A to je jako kdo?" "Zeptej se táty." "Aha, díky.."

A byl večer. Byla sem celkem nervózní, protože jsem nevěděla, co mám od šéfa britské mafie čekat. Manžel Will (ano, vím že má britské jméno…) byl klidný. Kupodivu. Říkám: "Drahý, já opravdu nevím co si mám myslet…" "V klidu." No jasně, v klidu. Lásko tobě se to říká.

Zacinkal zvonek. Dcerka dostala záchvat smíchu  jakmile uviděla manželský pár ve středních letech a dcerou celou oděnou do růžového. "Jé mami barbína!" zašeptala a já se držela abych nedostala záchvat smíchu taky. Will je přivítal.

"Dobrý večer, pane Atlee, vítejte u nás." Pan Atlee vůbec nevypadal na mafiána. Takovej  normální člověk. Jeho manželka, Serena, byla taková typická vymetačka salonů krásy. Plastika. A dcera? Barbie.

Sedli jsme si v salonu kolem nádhernýho stolu co jsme si pořídili nedávno. Atlee začal: "Jak víte, pane.. ehm.." "Nechte to být, na jménech nezáleží," řekl manžel. "Dobrá," řekl Atlee. "Přejdu k věci. Potřebujeme od vás, abyste se se svou mafií stáhl z Francie." "Vyloučeno," řekl manžel. Atlee začal vypadat naštvaně. V tom se ozvala jejich dcera: "Prosímvás, kde bych si mohla upravit make-up?" Manžel ztuhnul a hodil na jejich dceru nechápavý výraz. Naše dcerka jí pod stolem kopla do holeně. Barbie vyjekla. Není divu – naše dcera si zrovna obula kanady.

Ozval se Atlee: "Mohla by vaše dcera přestat ubližovat mojí dceři?" "Ne," odvětil manžel. Atlee se zvedl naráz s mým manželem. "Pak ale…" "Ještě slovo Atlee a máte kulku v hlavěm" řekl manžel a vytáhl pistoli. "No dobrá…" *prásk, prásk*

Atlee se sesunul k zemi. Jeho manželka vyjekla: "Vrahu! Vy sprostý chladkokrevný vrahu!!" Musela jsem se smát. Říkám: "Myslela jsem, že jako žena mafiána jste na to zvyklá…" Načež se ozvala dcera: "Tati, pročs na něj vystřelil dvakrát?" A manžel podal tradičně logické vysvětlení: "Řekl "No dobrá." což byla slově dvě, víš zlato?" Dcerka vybuchla smíchy.

ŽIvot mafiánů je zábava.