alt

Večer v čajovně...

Poezie • Anne.K • Upírka • 30. 8. 2011

Je to sepsáno v čajovně, při vodní dýmce a po rozchodu....

Zase piji hořký čaj,  
přestala jsem žít.  
Ochutnávám slaný žal,  
Černota chce mě pít.  

Bolest v sobě nosím,  
bije mne každý den.  
Padám a moc prosím,  
chci už zemřít jen.  

Na stěnách jen rýhy zbyly,  
od chladné vášně.  
Vše jsme to tak pohřbili,  
a kolem nás to hasne.  

Svíčku zapaluji…

Diskuse článku

alt
Aria • Potulnice • 23.1.2012 11:45

Naprostý souhlas s Doctorem. Chtěla jsem napsat něco téměř identického, takhle se jen podepisuji pod jeho kritiku.

alt
Alcielle • Vesničanka • 30.12.2011 12:06

Chvílemi mi to příjde krapet kostrbaté, ale pořád to je hezké. Smutné ale krásné.

alt
Anne.K • Upírka • 31.8.2011 23:15

Ok, beru na vědomí, příště se zlepším, ano? :)

alt
DoctoreX • Farář • Správce • 30.8.2011 22:27

Ahoj, předem říkám, že hodnotím báseň jako literární dílo. Ne pohnutky, které tě vedly k jejímu sepsání, ani nic podobného, proto to vypadá, jak to vypadá. Přišel bych jako pokrytec, dělat to jinak, takže se předem omlouvám.
Literárně je to totiž dost mizerné. Třeba první sloka...opakování pít - píti. Druhá sloka, absolutní klišé den jen. Prostě mě to celkově nechytlo, takže u mě za 4. Doufám, že ti to alespoň pomohlo vypsat se z bolesti.