Temnota

Temnota

Kolem je tma, tma a ticho,
všechno tady spí.
Ta strašná tma a to strašné ticho,
nic už se neprobudí.

Už nezašumí lístek
a nevyroste nová bříza.
Už nevykvete kvítek
a stromům z toho tuhne míza.

A je tu už jen tma,
je tu už jen strašné ticho.
Už jen stromy dva
tu čekají na slunce východ.

Východ slunce,
který nepřichází.
Východ slunce,
co se neprobouzí.

Nic, pořád je jen tma,
poslední naděje tiše umírá.
Nic, jsme tu jen my dva,
s nadějí i život pomalu zhasíná.

Síly stále odchází,
konec se už rychle blíží.
Slunce pořád nepřichází
a oči se pomalu klíží.

Zůstaneš v tom už jen ty,
nezapomeň na mě.
Až Slunce vyjde nad blaty,
užívej ho za mě.

Poslední výdech,
pohled do temnoty.
Prach usazuje se na zdech
a život prší do nicoty.

A už nečeká pár stromů,
už čeká jen poslední, s nadějí života.
až bude nové domů,
až pomine, ta nekonečná temnota…