Takhle to nešlo
No, jo, roztrhejte mě, ale zrovna sem to vyblila a zrovna a bez uvážení to plivnu sem. I takovej totiž může bejt vám na pohled vyhovující vztah.
Upíjím z hrnku nemocný cit.
Hořkou tekutinu.
Lze ji jen těžko polknout.
Já polykám,
snažím se,
chci vidět dno.
Může na něm být obrázek
– to moderní nádobí mívá.
Ano?
Mimochodem..
Je od něho.
Ten hrnek.
Dal mi ho
a já už na to jaksi
no, zapomněla.
Dlouhou dobu už
upíjim přelouhovanej čaj
z tohodle darovanýho
kusu živýho přivlastňování.
Několik dní
plahočím se
střídám nohy po bytě
zhýralém nocí.
A stále
piji.
Už nemohu dál polykat
ten hnědavej hnus.
Všude ho plyvu.
Plyvu a je to..Ach!
Je konec, vidím dno,
už to do sebe nemusim cpát.
Je konec.
Zavřu myčku,
koupim colu
a čaj už nikdy nechci pít.
Diskuse článku
Ty metafory s čajem jsou dobré 
Celkově je to zajímavý a emočně nabitý proud myšlenek, jen se mi nelíbí "plYvat"... 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Kdyby se otevřela srdce tyranů bylo by vidět, jak sjsou rozervaná a samá rána. (Tacitus)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©