Město mrtvých

Když svítí měsíc noční, probouzí se město mrtvých. Je to místo plné života, každý se tam jednou ocitá. Ty se vysmíváš? To proto, že se nedíváš. Zajdi si do města v noci, budeš v posmrtné moci. Neboj, neměj strach, skončíš tam tak či tak. V noci obyvatelé žijí, přes den v hrobech snějí. Po hrobech klidně kráčej, do svých zahrad jen tě sváděj. Za tmy mají oslavy, všelijaké hry a zábavy. Nikdo je neruší, jen vyvolení je uvidí. Nikoho nemučí, vybrané k sobě vyzvají. S nimi pak dál řádějí, křesťanské krysy mezi sebe nechtějí. Proto jdi se sem podívat, radost ze smrti prožívat. Ne, to není neúcta, pro ně je to jen pocta. Když se v Tobe však zmílí, naživu budeš už jen chvíli. Tak sejdeme se večer ve městě, netvař se tak zděšeně. Mám bydliště hned u brány, že jsem upíř, to každý předem ví.