alt

Duse

PoezieWarlog Ravenwolf • Vampír • 7. 3. 2006

Žal....

Jako hladina vody na rybnice
kterou hladí něžný vítr
tak rozechvělá, tak živá
je podoba mé duše.

Sedím jen tak na stavidle
vzhlížím se v té hladině
vidím sebe a též nebe
co mráček po něm líně plyne

Slunce svítí na hladinu
a ta se stříbrem leskne
však z dáli slyším zvuky
ty zvuky jsou tak – teskné

Snáší se stín na hladinu
velký pták tam usedá
pod jeho jménem celý hynu
to jméno jeho – temný žal…

Diskuse článku

alt
Metalistka • Upírka 2.8.2007 19:42

Moc pěkný