když na cestu se dala,
když začala svou pouť,
z které se nelze vrátit.
Po proudu s nadějí bude teď plout,
jen za své činy musí platit.
Labutí píseň pěl,
když její cestou šel.
Když její slzy stíral
a její krev tam sbíral.
Jen pro ni básně skládal,
jen v její duši bádal.
Co bylo v prach se obrátí,
minulost,ta se nevrátí.
Havraním křikem zněla
ta rozechvělá těla.
Diskuse článku
...mladičká Básnířka s korálky nad kotníky... 
Tywoe....proč mi nikdo nechce věřit, že jsem v životě Máchu nečetla?? 
Ech ty rýmy jsou na sebe tak nastrkaný až se mi z toho dělá špatně, navíc mi to nějak svým způsobem připomíná Máchu...a to tou druhou slokou fakt dost.
Mě se zas začátek oproti konci líbil víc... Za dva dávám 
líbí ... pěkně napsaný, za jedna ... 
Jn, je divnej,ale je předělávanej, můza totiž políbila málo,ale byl horší. 
holt každý máme své dny 
heled i prez ten zacatek tiji dam 
nevím proč, ale zdá se mi, že je tam mockrát použito slovo "jen"
a ten konec se mi nějak nezdá, moc mi to tam nesedí
dal bych 2- kdyby to šlo, takhle nevím, ale asi zavřu oči
No ten zacatek je trosicku divnej..Ale jinak hezky..A smutny
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
To, co se má v budoucnu stát se velikým, rodí se z nepatrných počátků. (Publilius Syrus)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©