Balada o drakobijci

V jeskyni, poblíž lomu,

žije velký drak.

Je to kousek ke mně domů,

Nelžu, je to tak.

 

Má tři hlavy,

černá křídla,

velký pupek,

prý od jídla.

 

Vixen mi to nevěřila,

(u srdce mě píchlo),

do jeskyně vyrazila,

a bude z ní jídlo.

 

Už tři hodiny,

Je s drakem v jeskyni.

 

Opona padla,

zazvonil zvonec,

to už je asi,

s Vixinkou konec.

 

Tak to ne,

jedeme dál,

nepřišel čas,

abych to vzdal.

 

V cuku letu,

na draka jsem vyrazil,

na své javě,

k doupěti se přiblížil.

 

Z jeskyně se valí,

přeukrutný dým,

není těžké uhodnout,

kdo je vařeným.

 

Zařvu si Oj, Oj, 

vyrazím vpřed,

jako ten Bivoj,

co kance zved.

 

V tom začichám,

to je snad THC,

to není možné,

budu tu za blbce.

 

 

 

Čtyři páry,

vysmátých očí,

velice vesele,

na mě tu čučí.

 

Vixen sedí v křesle,

nohu přes nohu,

a vesele hulí,

s drakem marihuanu.

 

Drak sáhne do kapsy,

vytáhne jointa jak prst,

povídá „Dáme si,

mám jich plnou hrst!!“

 

Pět párů,

vsmátých očí,

zesela,

ke vchodu čučí.

 

 

Čekají na šestý…