alt

Anděl smrti

Poezie • 20. 5. 2006

Moje cesta zmatená....

Tam nahoře ten bod,
tam sídlí anděl smrti,
býlí tělo, černý plášť
a v ruce černou růži.
Pro tu růži já si du
cestou trnitou a zlou,
tu růži vezmu si a budu svou.
Až získám růži,
stisknu ji v rukách svých
ä kapky krve na mých dlaních
otřu o polštář.
Mé tělo umírá a já s ním,
moje duše zmatená,
bude tam gde andělé umíraj!
Křídla zjeví se na zádech mích
a já pomalu odlítám.
Kam asi,
k smrti.
Ta s otevřenou náričí
už vítá mě
a to je to osvobození,
to je ta smrt!

Diskuse článku

alt
MilujuBublinky • Osvícená žena 1.6.2007 21:39

býlí tělo snad nemyslíš vážně!!!!