Starosti

Když jsem byla malá chtěla sem být velká a dospěla…ale neuvědomowala jsem si kolik to nese odpovědnosti…ted jsem starší a radši bych byla malá a bezstarostná..vím že věkem starosi přibívají,ale proč??kdo o ně stojí..??!!
Ale každé dítě vyroste a i kdybych se zas mohlavrátit do věku plného snění tak bych z toho opět vyrotla ,ale tohle neníí řešení!!Nevím,nebaví mě neustále něco řešit a proto doufám že třeba někdo příjde a odvede mě někam kde si budu užívat a nebud tam mít žádné starosti!Ano jak snadné je představit si takově to místo..jistě skvělá představa!!!Ale co představa super ale na jak dlouho!NO jen si to představte …vydrželi by ste dlouho??já asi ne maximálně tak měsíc dva..ale co by pka nastalo nuda co dělat??nad čím přemýšlet,když nás nic netrápí??Brzy by nás to omrzelo a tak si říkám že to jak si každý člověk stěžuje je vlastně normální…protože kdyby neměl starosti tak by se nudil…proto si myslím že mužeme být rádi že aspon pár jich máme na spestření toho naeho života (tédy samozřejmě mít starosti o to aby nám někdo neumřel či dokonce mi sami nebo jiné,bez těch bychom se klidně o´bešli)