Texaský masakr motorovou pilou

Před xx lety, žil v texaském Travis County jeden klasicky spořádaný americký občan Thomas Hewitt. Tento zaměstnanec místních jatek byl svou řeznickou prací natolik fascinován, že se rozhodl v ní pokračovat i doma. Všichni řezníci mi dají jistě za pravdu, že řezničina a podobné jatka-style aktivity jsou zpočátku nejspíš velmi zábavné, ale časem omrzí a jako většina zaměstnání zevšední a stanou se tak stereotypními. Protože amíci mají jak je známo pod čepicí, tak vynalézavý Thomas Hewitt vymyslel radikální inovační ideu ve svém pracovním systému. Místo zvířat začal brutálně vraždit a především pak důkladně řezat, krájet a porcovat kolemjedoucí pocestné. Hewitt našel v těchto radovánkách své nové hobby a stal se z něj vášnivý sběratel mrtvých lidských těl, vzorků jejich kůže a všech druhů nejen lidských vnitřností, ale také zubů, kostí a podobných unikátů. O tom, že se bezpochyby jedná o svérázný druh uměleckého pojetí, svědčí i fakt, že si například z precizně odříznutých kůží z obličejů šil vlastní slušivé masky. Díky tomu si Thomas Hewitt vysloužil stylovou přezdívku Leatherface (Kožená Tvář).



V roce 1973 ovšem došlo díky bezesporu velmi zodpovědné práci všehoschopných amerických ?cops?, k Hewittově odhalení a nechtěnému ukončení jeho nádherného a na svojí dobu poměrně originálního koníčku. Následné investigativní vyšetřování odhalilo, že Hewittových obětí bylo minimálně 33, s tím, že se našel minimálně jeden ?kousek? z každého z těl přímo na Hewittově pozemku. Tato událost z pochopitelných důvodů natolik otřásla celou americkou veřejností, že se o rok později (1974), penězchtivý producenti rozhodli celý tento happening zfilmovat.

Aniž by to tehdejší tvůrci v čele s režisérem Tobem Hooperem tušili, natočili sice opravdu velmi nízkorozpočtový, nicméně jak čas ukázal, naprosto totálně kultovní film. Spolu s dalšími flicky typu The Exorcist (Vymýtač Ďábla) atd., tak stanovil novou éru hororu. Původní The Texas Chainsaw Massacre se stal navíc velmi vděčným zdrojem na samplování brutálních zvukových efektů a atmosférických ploch pro mnoho současných hudebních formací. Za všechny stačí jmenovat dnes již téměř legendární projekt Nine Inch Nails Trenta Reznora, kdy na jednom z nejzásadnějších alb devadesátých let ?The Downward Spiral? velmi hojně tyto samply využívá skladba Reptile. Kdo ví, vzhledem k tomu, že intenzivní pětiletá práce na novém NIN albu ?Bleedthrough? se pomalu blíží ke svému závěru, není vyloučeno, že El Rezzo vysampluje rovněž aktuální provedení masakru.

Původní film se časem dočkal svých tří remakeů. První z roku 1986 natočil opět Tobe Hooper, který tentokrát do hlavní role, pravděpodobně kvůli podobnému příjmení obsadil Denise Hoppera. Druhý remake, který obsahoval řadu parodických prvků ?Leatherface? vyšel v roce 1990. A doposud zatím poslední Masakr v Texasu v hlavních rolích s Rene Zellweger a Mattew McConaugheym z roku 1994. Všechna tato pokračování nejen že kvalitu originálu nepřekonala, ale dokonce se ji ani v nejmenším nevyrovnala. Naopak, v některých případech se jednalo o vcelku tragické propadáky a poměrně ukázkové příklady, jak zmrvit pověst kultovního hororu.



Začátkem roku do našich kin přišel s klasickým xx měsíčním zpožděním nový pokus o remake, snažící se o vzkříšení pomalu upadající slávy starého masterpiece hororu. Těžko říci, zda-li se mu to povede, ale minimálně lze prohlásit, že je nový kousek o 375% lepší, nežli jeho předchůdci s logickou výjimkou originálu. Ten nejspíš zůstane už z principu nepřekonán.

Režisérský post po Toby Hooperovi převzal talentovaný Marcus Nispel. Tento známý tvůrce televizních reklam a hudebních videoklipů (Cher, Spice Girls, Shaggy), si zde odbyl svoji filmovou premiéru. Jeho prvním filmovým debutem měl být sice několik let starý End Of Days (Konec Světa), ovšem nepohodl se s terminátorem a současným guvernérem Arnoldem Schwarzenegrem, který byl v hlavní roli. Nerozumět si s Arniem může znamenat 2 věci, apokalyptickou smrt, nebo vyhazov. V případě Marcuse Nispela to byla druhá varianta a tak si může svůj debut užít s novou motorovou pilou. Produkci si vzal na starost uznávaný Michael Bay, který se v poslední době proslavil snímky jako Mizerové, Armageddon nebo Pearl Harbor.

Co se týče hereckého obsazení, pak tvůrci vsadili na mladý talent a možná i díky opět nepříliš bohatému rozpočtu na nepříliš známé tváře. V hlavní roli vyniká hodně hezká Jessica Beil (The Rules Of Attraction), dále Eric Balfour, Jonathan Tucker, nebo Andrew Bryniarski, což je ten, co si nasadí masku mutanta a nažhaví motorovku. Nakonec musím zmínit excelentní výkony R. Lee Ermeyho (Full Metal Jachet, Se7en), který se zde naprosto dokonale zhostil role totálně psychopatického šerifa, kterého byste opravdu nechtěli potkat ve službě. Celkově herci odvedli velmi slušnou práci a rozhodně si není na co stěžovat. Především vedlejší role jako úchylný vozíčkář, vyšinutá prodavačka, nebo nádherně zmutovaný klučina jsou opravdu výjimečně ztvárněny.

Děj se nijak moc neliší od originálu. Parta převážně dostatečně mindless mladých lidí si jede dodávkou do Mexika koupit zásoby Marihuany, halucinogenů a podobných sraček a cestou narazí na velmi špatně vypadající holku bezmyšlenkovitě kráčící uprostřed silnice. Mindless banda zastaví a vezme kolemjdoucí k sobě do dodávky. Ta si ale v zápětí vytáhne z vagíny pistoli a se slovy ?stejně všichni umřete? si s ní vystřelí mozek. Vzhledem k tomu, že není nikdo, kdo by měl žaludek se mrtvého těla zbavit, zajede banda do místní ?civilizace?. Snaha o vyhledání pomoci místního šerifa nevyjde, protože nejen šerif ale i komplet celý zbytek zdejšího obyvatelstva je totálně psychicky narušen a občas i stylově fyzicky zmutován. Psychopat s kůžemi tváří jiných lidí na hlavě pobíhající kolem, který vše co vidí (včetně sebe) řeže motorovkou, se nakonec ukáže být zdaleka nejsympatičtější ze všech místních. Až hlavní hrdinka Erin zajde na návštěvu do karavanu obývaného lokálními, velmi pohostinnými kráskami, pak pochopíte. Na to, že někdo z bandy, možná s výjimkou Erin přežije, asi hodně rychle zapomenete a stejně tak myslet si že někdo zemře ?normální? rychlou smrtí by bylo asi hodně naivní. Leatherface si své obětí vyloženě vychutnává a poté co si je pověsí za žebra na hák, motorovkou odřízne jednu nohu, poté mu způsobenou otevřenou ránu začne vycpávat solí a v klidu pozoruje jak chudáček svojí nohou, která mu ještě zbyla, brnká na piano, které je pod ním.

Ostatní z produkčního týmu, jak výtvarníci Greg Blair a Richard Klote, tak práce s kamerou Daniela Perla, který mimochodem pracoval i na původní verzi, jsou více než dobré a kvalitu rozjetého masakru nijak nesnižují. Díky Nispelovým zkušenostem, získaných pravděpodobně tvorbou videoklipů, má celý film velmi pěkný design a celkově vypadá opravdu hezky. Kromě toho, že se jedná o pouhý remake a tedy nic nového, se nedá nové verzi masakru v podstatě nic vytknout.